Zpráva z hořícího konce světa

Trávit léto v Brně bývalo spojeno s jednou jistotou. S bezmála existenciálním pocitem prázdnoty, která nabývala fyzických rozměrů způsobených odlivem desítek tisíc studentů na konci jarního semestru.

Zatímco letos, zdá se, nebyl exodus natolik masivní a lidé si snad začali zvykat, že se ve městě dá žít i bez donucení školním rokem, tíseň nabyla nových rozměrů.

Neustupující vedra udělala z města kremační výheň, ve které už jsme zapomněli, jak vypadá zelená tráva. To, co se léta nedařilo vysvětlit urbanistům nebo aktivistům bojujícím za zelená města, zvládlo několik posledních týdnů. Že beton a asfalt nechladí, si můžete ověřit v libovolnou denní i noční hodinu prostým dotykem. Lidé na ulicích si zapalují cigarety rozpáleným vzduchem.