Zdá se, že vstupujeme do nové éry megaprojektů, kdy státy – zejména pak členové skupiny G-20 – mobilizují soukromý sektor, aby masivně investoval do mnohamilionových (ne-li do mnohamiliardových či mnohabilionových) infrastrukturálních iniciativ, jako jsou ropovody a plynovody, přehrady, vodní a elektrárenské systémy nebo silniční sítě.

Výdaje na megaprojekty už dnes činí přibližně 6-9 bilionů dolarů ročně, což je zhruba 8% globálního HDP, takže jde o „největší investiční boom v lidských dějinách“. A geopolitika, honba za hospodářským růstem, obsazování nových trhů a hledání přírodních zdrojů čerpají do rozsáhlých infrastrukturálních projektů další prostředky. Zdá se však, že vedoucí světoví představitelé a věřitelé jsou si na vrcholu této potenciálně bezprecedentní exploze podobných projektů pramálo vědomi nákladných zkušeností z dřívějška.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se