Uprchlické tmářství Duky a Bělobrádka

Po dlouhém mlčení se katoličtí biskupové českých a moravských diecézí vyjádřili k naší pomoci migrantům, kteří prchají před Islámským státem. Při slavnosti na Velehradě vydali prohlášení, v němž vyzvali farnosti, aby mezi sebe přijaly rodiny křesťanských běženců. Proč jen křesťanských, to se z poselství nedozvíme. Tím spíš by měli biskupové vysvětlit, proč vyzývají věřící k chování, které protiřečí evangeliím hlásaným v kostelích.

Když ministr vnitra Milan Chovanec nabádal, abychom přijímali uprchlíky jen křesťanské víry, asi tím překvapil málokoho. Koneckonců je to levicový politik, odečítající ze rtů voličů. Pokud ale k témuž vyzývají hlavy katolické církve, je to výsměch základním křesťanským hodnotám. Což není v Matoušově evangeliu stále a znovu připomínáno, že povinností věřícího je pomáhat každému bližnímu, který to potřebuje?

Postoj biskupů, jenž okamžitě podpořil i šéf lidovců Pavel Bělobrádek zavání diskriminací, která je v prostředí církevní charity a pomoci trpícím něčím nepřijatelným. Představme si jen, že by katolická církev v sousedním Bavorsku, kde volby tradičně vyhrávají křesťanští demokraté, podmiňovala svou pomoc Syřanům, prchajícím z rozbombardovaných domovů, jejich křesťanským vyznáním.

Není zrovna příjemné připomínat právě kardinálu Dominiku Dukovi nebo Pavlu Bělobrádkovi samozřejmost, že žijeme v Evropě 21. století. A že evropská kultura se vyvinula i ze Starého a Nového zákona a moderní pojetí lidských práv vychází právě z křesťanské zásady, že před Bohem jsme si všichni rovni.

Pokud čeští biskupové nezmění svůj postoj, pak se ocitnou na štíru nejen s atributy své víry, ale i se základními právními dokumenty Evropské unie, které nepřipouštějí jakoukoliv diskriminaci na základě rasy, národnosti, politického či náboženského přesvědčení.

Stanovisko biskupů je vodou na mlýn xenofobům. Jak se liší od prohlášení iniciativy Islám v České republice nechceme, vyzývající vládu, aby přijímala ohrožené rodiny nemuslimů, ať už křesťanů, jezídů nebo ateistů. Paradoxně Konvička je tady „otevřenější“ než katoličtí biskupové, kteří ve svém poselství zmiňují jen křesťany.
Za situace, kdy i významní představitelé státu přitápějí pod kotlem hysterie, by právě z církve měly znít střízlivé hlasy, že není možné zaměňovat víc než miliardu muslimů s extremisty. Bohužel velehradské prohlášení biskupů zavání spíš tmářstvím minulosti než moderní osvětou.