Proč by byl Brexit špatnou volbou

Pokud by došlo k vyjednávání o Brexitu, tak nemusí jednání dopadnout vůbec příznivě pro britskou ekonomiku. Okamžitý efekt bude období nejistoty, které by ohrozilo investice a důvěru byznysů a spotřebitelů, přitom růst britské ekonomiky je stále křehký. Kdyby si Velká Británii vyjednala pozici jako Norsko, tak by stejně musela přispívat do rozpočtu EU, podléhat také EU regulaci při zaměstnávání a u finančních služeb, jen by těchto oblastech již nemohla rozhodovat. Kdyby si vyjednala pozici jako tolikrát zmiňované Švýcarsko, byl by vážně ohrožený britský přístup do vnitřního trhu EU, obzvláště kdyby velká Británie zavedla restrikce na volný pohyb osob. Kdyby zcela odešla z EU, ztratila by přístup do vnitřního trhu EU zcela.

Přístup na vnitřní trh EU je přitom kriticky důležitý pro britskou ekonomiku: 4 z 5 top destinací exportu Velké Británie jsou EU země (po USA je to Německo, Nizozemí, Francie, Belgie), 4,2 milionů pracovních pozic ve Velké Británii je přímo závislýchna přístup na trh EU. Dle Konfederace britského průmyslu má hodnota členství Velké Británie v EU podíl až 5 procentní z HDP. Pravidla WTO zakazují diskriminační obchodní politiky, takže v případě odstoupení Velké Británie zcela z EU by měly britské firmy stejný přístup na trh EU jako USA nebo Čína (tedy např. 10% clo na export aut vyrobených ve VB do zemí EU). I vítěz Brexit ceny, britský diplomat Iain Mansfield uvádí, že by propad ekonomiky mohl být až o 2,6 procent HDP. Německý think-tank Bertelsmann Stiftung varoval, že odchod by stál Británii až 225 miliard Liber k roku 2030, odchod by snížil potenciální HDP EU až o 0.36 procent a světové HDP až o 0.25 procent do roku 2030.

Často uváděný argument pro Brexit je skutečnost, že Velká Británie jako čistý plátce by ušetřila ročně zhruba 12 miliard Liber ročně (někteří uvádějí až 20 miliard Liber), o které zbytečně přichází. Ano, země by ušetřila, aleEU je hlavní obchodní partner Velké Británie zodpovědný za příliv více než 400 miliard Liber do britské ekonomiky, takže by odchodem výrazně tratila. V případě odchodu z EU někteří predikují, že by ji postihla dokonce horší ekonomická krize, než ta poslední. Přesměrování na jiné trhy mimo EU by mělo nejisté výsledky a velice náročně by se dosáhlo stejně výhodného obchodu jako se zeměmi EU, nemluvě o složitosti vyjednávání a nastavování podmínek s novými obchodními partnery.

Další argument pro Brexit je ochrana britského finančního sektoru: je pravdou, že odchodem by se firmy ve finančním sektoru zřejmě vyhnuly nové dani z finančních transakcí (které začnou být vybírány nejspíše od ledna 2016) a stropu na finanční bonusy v City, ale ocitl by se v nepříjemné situaci. Evropa je totiž největším klientem britských finančních služeb v hodnotě 60 miliard Liber ročně. Navíc přístup britských finančních služeb na jiné trhy by musel být znovu vyjednán bez jistoty, že by podmínky byly výhodnější. Přitom finanční sektor je největším britským průmyslem, co se týče podílu na HDP, takže dopad na britskou ekonomiku by byl značný. Rozvod s EU by byl definitivní, bez možnosti návratu.

Politicko-ekonomické a zahraničně-politické dopady by byly také značné. Velká Británie by přišla o možnost ovlivňovat vývoj v EU. EU bude přitom i bez členství Velké Británie nadále evropskou dominantní politickou, právní a ekonomickou organizací, ale ona již nebude mít možnost ovlivňovat její vývoj, i kdyby se vyvíjel v neprospěch národních zájmů Velké Británie. Při omezení participace na vnitřním trhu EU by také nastaly problematické časy ve vztazích s jejími sousedy - Irsko je pro ni důležitějším obchodním partnerem než všechny země BRIC dohromady, každý týden vzájemný obchod podporuje 400 000 pracovních míst na obou stranách, Velká Británie je největším trhem pro irský zemědělský sektor a Irsko je pro největším trhem pro britský potravinářský sektor, 43% exportu irských malých a středně velkých firem směřuje do Velké Británie. Mohl by se znova rozdmýchat konflikt mezi Irskem a Severním Irskem a posílily by separatistické tendence Skotska.

Co se týče dopadů na zahraniční politiku Velké Británie, tak odchod z EU po 44 letech, bezprecedentní výstup tak lidnaté země (64 miliónů obyvatel) z mezinárodních struktur, by snížil kredibilitu země globálně, zkomplikoval vztahy jak s USA, tak se státy EU, které její případný odchod ostře kritizují. Pozice Velké Británie v rámci Evropy by byla oslabena - jak varuje John Major, „Poprvé za 300 let bychom se stali slabou evropskou silou.“ Německý ministr obrany Thomas de Maiziere varoval, že by se Brexitem snížil i vliv Velké Británie v rámci struktur NATO. Nemluvě o tom, že by tím došlo k oslabení EU a její role v kritické době konfrontace s Ruskem.

Jedním z hlavních důvodů pro podporu Brexitu je mezi britským obyvatelstvem snaha zamezit imigraci z EU. Toto by však mělo spíše nepříznivý dopad na veřejné finance. Jak ukázala studie prováděná University College of London v listopadu 2014, za poslední dekádu EU imigranti zaplatili více na daních, než získali na podpoře, přispívaje tak ročně 20 miliardy Librami do rozpočtu VB. Výzkum vlády Velké Británie z roku 2014 dokazuje, že imigrace má velmi nízký vliv na zaměstnanost Britů - studie Migration Observatory pod oxfordskou univerzitou uvádí, že nárůst imigrantů o 1% má za následek snížení mezd o pouhých 0,3%. Firmy by měli menší výběr zaměstnanců, což by mělo za následek nižší výkonnost firem. Je třeba si také uvědomit, že 1,8 milionů Britů pracujících v zemích EU by se stali okamžitě ilegálními imigranty. Brexit je opravdu špatným nápadem a David Cameron to ví. Snad k němu nedojde pro dobro jak Velké Británie, tak pro dobro myšlenky evropské integrace.