Ropa ve čtvrtek stoupla téměř o šest procent. Trhy zareagovaly na vojenský zásah Saúdské Arábie a jejích koaličních spojenců v Jemenu. Letecký zásah proti rebelům z řad Hútíů, kteří vystupují proti prezidentovi Jemenu Abdar Rabbúovi Mansúrovi Hádímu, vzbuzuje obavy o plynulost dodávek ropy z Blízkého východu. Importéři mají za to, že by se situace v regionu mohla nadále zhoršovat.

Kolem 12:20 SEČ vykazovala cena ropy Brent nárůst o 2,32 dolaru na 58,80 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) zdražila rovněž o více než dva dolary na 51,31 dolaru za barel. Informovala o tom agentura Reuters

Obavy na trzích vzrostly poté, co se rebelům údajně dostalo podpory ze strany Íránu, který se Saúdskou Arábií dlouhodobě soupeří o pozice dominantního hráče v regionu bohatého na ropu. Hútíové už v noci na čtvrtek oznámili, že chtějí raketami zasáhnout území Saúdské Arábie. Ta proto odpověděla leteckým zásahem spolu s letouny Spojených   arabských emirátů, Maroka a Jordánska a bombardovala pozice rebelů. Podle některých zpráv svá letadla poslal také Bahrajn.

Útoky se zaměřily především na letiště a údajně také na sklady balistických raket. Jemenští povstalci mohou mít k dispozici ruské rakety Scud s doletem tři sta kilometrů a rakety kratšího doletu – 120 kilometrů – známé pod kódem NATO SS 21 Scarab nebo pod ruským označením OTR 21 Točka.

Tyto rakety sice nemohou ohrozit hlavní ropná pole v Saúdské Arábii, mohou ale zasáhnout některá menší saúdskoarabská města. Povstalci ovšem mohou teoreticky ohrozit tankery s ropou v Adenském zálivu – buď ty, směřující okolo Afriky do Evropy či USA, nebo menší lodě proplouvající Rudým mořem k Suezskému průplavu a směřující přes něj do Evropy.

Strach mají i v Asii, ale tankery jsou zatím v bezpečí

Čínský ministr zahraničí ve čtvrtek sdělil, že je zhoršující se situací v Jemenu hluboce znepokojen. Mluvčí úřadu Chua Čchun-jing na tiskové konferenci řekl, že Čína všechny zúčastněné strany vyzývá k diplomatickému řešení sporu a součinnosti s Radou bezpečnosti OSN.

Podle ředitele Centra pro studia Blízkého východu z Čínského Institutu mezinárodních studií Liho Kuo-fu se má za to, že Saúdové k vojenskému zásahu přistoupili po tom, co se dozvěděli o íránské podpoře Hútíů.  "Jde o předzvěst toho, že se válka může pozvolna vyvinout v regionální konflikt. Právě toho se čínská vláda velice obává," dodal.

Blízký východ je kromě ropy zároveň největším světovým vývozcem zkapalněného zemního plynu (LNG). O dodávky plynu z Kataru a Jemenu, ale importéři prozatím obavy nemají. "Dodávky plynu z Jemenu dosud nezaznamenaly žádné výkyvy. Vzhledem ke značným zásobám a slabé poptávce nejsme v tomto případě znepokojeni," uvedl Lee Sang-wook z Korea Gas Corp.

Ceny LNG stejně jako ceny ropy v posledních deseti měsících spadly na více než polovinu. K pádu přispěl i zpomalený růst zejména asijských ekonomik. Trhy navíc uklidňuje břidličná revoluce ve Spojených státech a zvýšená produkce velkých vývozců, jako je Rusko. 

Asijské úřady také sdělily že k bojům nedošlo v místech, kudy proplouvají ropné tankery na cestě do Asie.

"Trh s ropou se ze dne na den nezhorší jen proto, že Saúdové podnikli nálety," řekl Masaki Suematsu z tokijské brokerské společnosti Newedge. Zmínil však, že by se konflikt mohl rozrůst. S ním souhlasí i analytik Ole Hansen ze společnosti Saxo Bank, který uvedl, že prostor pro růst cen ropy je zatím pouze omezený, a to kvůli přetrvávajícímu převisu nabídky nad poptávkou.

Čtyřicetikilometrová proluka mezi Jemenem a Džibutskem je považována za kritický bod pro globální dodávky ropy, který je zároveň silně militarizován. Spojené státy a Francie mají v okolí velké vojenské základny. V tamních vodách operují i protipirátská plavidla NATO.