Stát by měl centrálně nakupovat například kancelářské vybavení, počítače a datové služby, energie nebo vozový park a pohonné hmoty. Vyplývá to ze seznamu položek určených pro centrální nákupy, který vypracovalo ministerstvo financí a zveřejnilo na svých internetových stránkách.

Podle návrhu, který teprve projde připomínkovým řízením, by se potenciálně mohly centrální nákupy v takovém případě vztahovat na zboží a služby za téměř 13 miliard korun.

Zboží a služby na seznamu:

1. ICT komodity: Mobilní telefony a příslušenství, počítače a stroje na zpracování dat a datová média, přístroje a zařízení pro radiokomunikace, telekomunikační služby a internetové služby.

2. Vozový park a pohonné hmoty: Díly a příslušenství pro motorová vozidla, opravy a údržba motorových vozidel a příslušenství k nim, ostatní dopravní prostředky a zařízení, pohonné hmoty a maziva, pronájem dopravních prostředků, silniční motorová vozidla.

3. Kancelářské potřeby a kancelářská technika: Kancelářská technika, zařízení a potřeby, materiál pro tiskařské/polygrafické účely, nábytek, opravy a údržba kancelářských strojů, osobních počítačů a telekomunikačních zařízení, spotřební materiál pro kancelářskou techniku, tiskařské služby, tiskařské výrobky, zařízení a vybavení interiéru.

4. Energie a správa budov: Bezpečnostní služby, čisticí prostředky a jiné drogistické zboží, opravy a údržba technických zařízení budov, paliva a elektrická energie, pára a horká voda, realitní služby, služby odpadového hospodářství, úklidové a čisticí služby.

5. Doprava a ubytování: Pomocné služby pro pozemní, vodní a leteckou dopravu, přepravní a jiné logistické služby, ubytovací služby, pohostinství, maloobchod.

"Celkový odhad finanční úspory se pohybuje v řádu jednotek až desítek procent z této částky," uvádí předkládací zpráva. Přesnější odhad úspor není podle ministerstva možné vyčíslit.

Zároveň úřad počítá s nárůstem personálních nákladů v příštím roce o dva miliony korun kvůli vzniku dvou nových míst na ministerstvu financí.

Varianta navrhovaná ministerstvem zahrnuje pouze komodity, u kterých jsou podle překládací zprávy již standardizovány a centralizovány nákupy na úrovni jednotlivých ministerstev.

Jde například o mobilní telefony a tarify k nim, počítače, správu kancelářských budov, auta, nábytek, energie, ostrahu budov nebo ubytovací služby.

Druhá, rozšířená varianta, kterou ovšem ministerstvo nedoporučuje, obsahuje navíc i vzdělávání, školení a právní, poradenské a marketingové služby.

Centrálním zadavatelem nákupů státu by se podle návrhu mělo stát ministerstvo financí. "Centralizované zadávání bude probíhat na základě písemné smlouvy, kterou před zahájením centralizovaného zadávání uzavře ministerstvo financí jako centrální zadavatel s dalšími resorty a jejich podřízenými organizacemi jako pověřujícími zadavateli," uvádí materiál.

Ministerstvo financí provedlo loni v červnu audit šesti ministerstev spravovaných hnutím ANO. Podle zjištění úřadu nakupovaly jednotlivé organizace totožné zboží v cenovém rozpětí lišícím se až o 300 procent.

Jen centrální nákup kancelářského papíru by ušetřil podle tehdejšího vyjádření náměstka ministra financí Lukáše Wagenknechta na těchto šesti ministerstvech deset milionů korun. Sloučení smluv na informační systémy pro státní pokladnu by údajně ušetřilo 27 milionů a využívání registru kancelářských budov (CRAB) by ušetřilo 190 milionů korun.

Loni v listopadu ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová zastavila projekt za 28 milionů korun, který řešil centrální nákupy státní správy. Prý byl neefektivní a jeho přínosy sporné. MMR dále argumentovalo, že problematika centrálních nákupů státní správy navíc patří do gesce ministerstva financí.