Srovnávání nesrovnávatelného

Je lákavé srovnávat pozici švýcarské a české centrální banky, ale ve své podstatě se jedná o srovnávání nesrovnávatelného. Pozice švýcarské měny v měnovém systému je zcela rozdílná od pozice české koruny.

Švýcarský frank je historicky považován za „bezpečný přístav“ v  případě zhoršujících se ekonomických podmínek, ať už domácích nebo globálních. Švýcarsko bylo vystaveno masivnímu přílivu kapitálu jak v době krize eurozóny po roce 2008 tak nyní v důsledku prohlubující se krize v Rusku a stím spojeného odlivu kapitálu do zahraničí. Jak je vidět na příkladu Polska, Maďarska nebo Rakouska, švýcarský frank je „atraktivní“ měnou i pro jednotlivé obyvatele financující nákup nemovitostí formou hypotéčního úvěru. To se o české koruně zcela jednoznačně říct nedá a to ani v regionálním rozměru. Naopak, česká koruna ve své krátké historii byla již několikrát vystavena spekulativnímu útoku nebo se „svezla“ s negativním vnímáním investorů o některé z měn středoevropského regionu.

Z příkladu švýcarské centrální banky je zřejmé, že jakákoliv manipulace s kurzem měny v prostředí globalizované ekonomiky a volných toků kapitálu je „hrou se sirkami ve stohu slámy“. Nikdy není jasné, kdy vzplane neuhasitelný oheň a u kterého nezbývá hasičům (strážcům měny) pouze čekat až dohoří. Roli centrální banky jsem vždy chápal jako strážce její stability. Jakékoliv dlouhodobé zásahy do tržních mechanismů se však naopak stávají budoucím zdrojem nestability. Na politice ČNB lze tak vidět pouze jedno pozitivum. Ze zatvrzelých odpůrců společné měny eura v ČR udělala ČNB svou politikou její přesvědčivé zastánce.