Pro Litvu přijetí eura za vlastní měnu mělo dlouhodobý smysl, protože se eury v Litvě de facto již od roku 2002 platilo. Pouze se mu místo eura říkalo lit a bankovny s mincemi vypadaly jinak.
Forma fixního kurzu (tzv. currency board) tamějšího "litu" vůči euru se v pobaltské zemi praktikovala 13 let. Přečkala jak přehřívání domácí ekonomiky ve valné části první dekády 21. století, tak i globální finanční a ekonomickou krizi let 2008-2009. Za připomenutí stojí, že ani v roce 2009 Litevci nepodlehli krátkodobým svodům méně bolestivé devalvace, fixní kurz na euro udrželi a raději akceptovali výrazný propad ekonomiky (-14,8 % HDP).
Po přežití těchto drsných zkušeností nebylo na co čekat, zvláště když přijetí společné evropské měny v blízkém Lotyšsku a Estonsku je považováno za success story.
Čistě z makroekonomického hlediska nebude mít přijetí eura významné dopady (abstrahuji od efektů členství v Evropském stabilizačním mechanismu či bankovní unii). Dočasně zvýšenou inflaci o cca 0,2-0,3 procentního bodu, kterou vyvolá zaokrouhlování, lze v současné deflační době považovat spíše za pozitivum.
Přijetím eura však země ztratila pojistku: v případě velkých ekonomických šoků a krizí nebude moci vůči euru devalvovat (byť tuto možnost v minulosti nevyužila).
Z hlediska načasování bych rozlišoval dvě roviny. Ekonomicko-měnový "timing" ve světle obav o vystoupení Řecka z eurozóny a nejistých konsekvencí nemusí vypadat ideálně. Geopoliticko-bezpečnostní načasování však nemůže být lepší. Litva se přijetím evropské měny ještě více začlenila do západních struktur. Pravděpodobnost konfliktu á la východ Ukrajiny se v této malé zemičce, která dlouhodobě spadá do ruské sféry vlivu, smrštila na minimum.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
