Litva se s příchodem Nového roku stala součástí eurozóny, a následuje tak příkladu ostatních pobaltských „sousedů“ Estonska a Lotyšska. Připomeňme, že všechny země Evropské unie kromě Británie a Dánska jsou povinny euro přijmout a je jen věcí diskuse a vyjednávání kdy.
Rozhodla se Litva podle vás z hlediska načasování ekonomicky rozumně? Ekonomický růst v Litvě ve výši 1,3 procenta HDP je o desetinu procenta vyšší než u baltských sousedů a je samozřejmě dramaticky lepší, než je celkový růst eurozóny. Inflace ve výši 0,4 procenta je zase o fous vyšší, než je průměr v eurozóně, což možná není v době deflační hrozby maličkost.
Lze rozhodnutí Litvy vnímat pouze ekonomicky? Pro baltské země jde přece z hlediska psychologie také o faktor bezpečnosti a symbol geopolitické sounáležitosti se Západem.
Otázky pro tento týden z toho vyplývají následující: Co znamená rozhodnutí Litvy pro Polsko a Českou republiku a jejich vyhlídky na členství v eurozóně? A není chybou vstoupit zrovna v době, kdy trhy znovu začínají spekulovat o odchodu Řecka a kdy se začíná diskutovat o odpouštění dluhů?
Grafiku zvětšíte kliknutím:
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
