Levná ropa a návrat do osmdesátých let

Pro mě byl letos nejzajímavější prudký pokles cen ropy, protože s tak výrazným pohybem prakticky nikdo nepočítal, přitom posuny ve fundamentech (rychlý růst produkce v Severní Americe, pomalý růst poptávky) byly všeobecně známé.

Cena ropy Brent se držela stabilně nad 100 USD/brl od začátku roku 2011 a to přestože se dalo dobře argumentovat, že by měla být maximálně lehce nad 90 USD/brl. Za cenovou prémii mohly především geopolitické problémy a mezi nimi především „Arabské jaro“. Destabilizace řady států v z hlediska produkce ropy kriticky důležitých regionech a především pád Kadáfího režimu dávaly dost důvodů k obavám z podstatných výpadků v dodávkách ropy. Situaci komplikoval i íránský jaderný program a sankce, které vyvolal a neuspokojivý vývoj v Iráku. Přestože tyto problémy trvají, riziková prémie se přes noc vypařila.

Vedle geopolitických problémů existoval další důležitý důvod, proč se nepočítalo s podstatnějším poklesem cen ropy. Obecně se věřilo, že kartel OPEC v čele se Saudskou Arábií by na větší pokles cen reagoval snížením těžebních kvót. OPEC však totálně zklamal a jeho klíčové státy namísto bránění cenové úrovně brání svoje tržní podíly.

Do jisté míry se tak opakuje začátek osmdesátých let, kdy vysoká cena ropy vyvolala vlnu investic do těžby a následně zhroucení její ceny, které vydrželo téměř dvacet let. Nyní by ovšem propad ceny tak dlouho vydržet neměl, protože se změnila jedna podstatná okolnost: těžba ropy sice prudce vzrostla, ale stejně prudce vzrostly náklady na těžbu z nových nalezišť. Za současných cen se do většiny z nich nevyplatí investovat, takže je dobrý důvod nečekat nových dvacet let relativně nízkých cen ropy.