Investiční plán ve výši 315 miliard euro by pokryl zhruba pětinu patnáctiprocentního výpadku investičních aktivit v Evropě, jež byla zaznamenána mezi lety 2007 a 2013. V roce 2014 se pak investiční aktivita nadále propadala. Stimulus v takové výši by vývoj v Evropě asi nezvrátil, ale jeho efekt by byl znatelný.

Takový stimul by byl pak obzvláště žádoucí v krizových zemích, kde propad investic byl daleko větší. Junckerův plán je ve své finální verzi orientovaný na investice do veřejného sektoru, jako jsou například infrastrukturní projekty, rozvoj vzdělávacích systémů, projekty změny zdrojů energie a sociální služby. Takovéto veřejné investice by stimulovaly agregátní poptávku, jejíž nedostatek je hlavní barierou zabraňující soukromým subjektům investovat.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se