Evropská unie se obává, že její ekonomika bude následovat Japonsko. Japonská ekonomika má za sebou již 25 let, které byly charakterizovány bankovní krizí, hospodářskou stagnací, obrovským nárůstem státního dluhu a absencí jakéhokoli silnějšího hospodářského oživení.
A přesto EU a ECB opakují všechny chyby, kterých se Japonsko dopustilo.
V první řadě šlo o nafouknutí obrovské úvěrové bubliny nejapnou monetární politikou, která vycházela z metodicky chybného měření inflace. Harmonizovaný index spotřebitelských cen HICP ukazoval nízkou inflaci i v letech, kdy úvěrová inflace dosahovala dvojciferných hodnot (například 14,5 procenta v roce 2007). Centrálním bankéřům fixovaným na cílení spotřebitelských cen bohužel nedošlo, že existují i jiné druhy inflace: velmi nákladné zanedbání faktů.
S touto chybou dnes již nelze nic dělat, neboť bublina je již ve stádiu postupného vyfukování. Objem úvěrů nefinančním společnostem poklesl od ledna 2009 do října 2014 o 12,4 procenta – a žádná politika Evropské centrální banky ani Evropské komise s tím nic nenadělá.
Nic nenadělá, neboť žádná politika nepřičaruje kvalitní podniky, které by potřebovaly úvěry pro svůj budoucí rozmach. Neboť žádný rozmach není možný v prostředí vysilujícího daňového břemene a přebujelé byrokracie evropských států. Už jen letmé nahlédnutí do francouzského zákoníku práce (PDF) prozrazuje mnohé o problémech této země a celého kontinentu.
Evropa je v zásadě vyřízená, pokud jde o hospodářský růst. Pokud bude navíc experimentovat s keynesovskými stimulačními balíčky, může během desetiletí navýšit svůj veřejný dluh na úroveň Japonska při stejném dopadu na hospodářský růst. O morálním hazardu v podobě garancí soukromým investorům necítím potřebu se podrobněji zmiňovat.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist