Jak hodnotíte nový investiční plán Evropské komise?

Jean-Claude Juncker představil plán, skrze který se bude v Evropské unii investovat až 315 miliard euro. Počáteční kapitál ovšem bude činit pouhých 21 miliard euro a to především formou garancí.

 

Přesně je to tak, že 8 miliard euro opravdových peněz poskytne společný evropský rozpočet. Tyto peníze se dávají stranou jako kolaterál pro garance ve výši 16 miliard euro. Evropská investiční banka (EIB) přidá ještě pět miliard euro vlastních garancí. Pak začne vznikat první rovina pákového efektu. EIB využije těch 21 miliard euro k prodeji dluhopisů za 60 miliard euro. Pak přijdou na řadu projekty se soukromým sektorem, tedy další patro pákování.

 

Komentátor Financial Times Wolfgang Munchau si vymýšlí abstraktní společný energetický projekt Francie a Španělska za deset miliard euro. EIB poskytne 2 miliardy euro, soukromí investoři zbytek. Když to nevyjde krvácí EIB jako první. Pokud je vše v pořádku, Munchau je ale skeptický ohledně zájmu privátních investorů a má pochybnosti ohledně garancí. Investoři prý budou žádat hotovost na dřevo, protože garance jako základ páky se mohou stát třeba předmětem soudních tahanic.

 

Krom toho to celé připomíná syntetické strukturované dluhopisy, které stály u počátku finanční krize před rokem 2008, tedy komplikované finanční instrumenty, které zakrývaly, že aktiva nejsou příliš reálná. Je to pokus udělat z ničeho něco.

Krom otázky zájmu privátních investorů Munchau dodává, že celé schéma může přinést EU 0,8 procenta HDP navíc, což je hezké číslo, ale opravdovou změnu toho, jak si Evropa stojí, lze docílit až tím, že změní politiku ECB a přejde ke kvantitativnímu uvolnění. Zatím to prý spíše vypadá na byrokratický triumf a ekonomickou neudálost. 

 

Je také zajímavá otázka s jakými zdroji může počítat Česká republika a kam chce peníze investovat, čemuž se například v HN věnoval Luděk Niedermayer.