Katastrofa se nekoná

O mechanismu, pomocí něhož devizové intervence ČNB měly zlepšit stav české ekonomiky, jsem se obšírně rozepsal v květnu, když jsme na těchto stránkách hodnotili dopad intervencí po půl roce. Tehdy jsem napsal [zvýraznění doplněno]:
„Cílem takového modelu všeobecné rovnováhy je potom popsat, jak se depreciace kurzu promítne do všech aspektů vzájemně propojené ekonomiky – od počátečního zdražení importů, zlevnění exportů a zlepšení obchodní bilance (k čemuž již jednoznačně došlo), přes následné povzbuzení celkové ekonomické aktivity, snížení nezaměstnanosti, zvýšení koupěschopné poptávky (jak spotřební tak investiční) a pozdější zvýšení cenové hladiny v důsledku tohoto nárůstu poptávky (k tomu však dochází s prodlevou). Dalším (i když zřejmě menším) efektem intervence je druhotný efekt spojený se zvýšením očekávané inflace, což by mělo přimět domácnosti upřednostnit současnou (levnější) spotřebu před tou budoucí a ulehčit těm domácnostem a firmám, které jsou více zadlužené.“

Jaká je tedy situace po roce od odstartování devizových intervencí?

1. Vývozy v průběhu roku 2014 rostly meziročně zhruba patnáctiprocentním tempem. Takové dobré výsledky česká ekonomika zažila naposledy v roce 2010, když se zotavovala z mimořádně špatného roku 2009.

2. Kvůli mezinárodnímu charakteru výrobních procesů spolu s tím rostly i vývozy, přesto se zahraniční obchod v průběhu letošního roku dosahoval rekordních přebytků obchodní bilance.

3. Reálný hrubý domácí produkt v prvních dvou čvrtletích meziročně rostl o 2,5%, což je po třech mizerných letech příjemný výsledek. Povzbuzující je zejména růst investiční aktivity.

4. Míra nezaměstnanosti meziročně klesla ze 7% na 5,9%, což je nejrychlejší pokles od let 2006-2008.

5. Zastavila se série meziměsíčních poklesů cenové hladiny z druhé poloviny roku 2013, i když míra inflace je stále na míle vzdálená dvouprocentnímu inflačnímu cíli.

Z toho vyplývá, že rok 2014 je pro Českou republiku přiměřeně úspěšný, zejména s přihlédnutím k tomu, jaká je ekonomická situace v Evropě. Charakteristika zlepšení přitom zatím rozumně odpovídá tomu, jak by měla ekonomika reagovat na podobný expanzivní monetární krok.

Není tedy až tak překvapivé, že kritické hlasy na adresu devizových intervencí v podstatě utichly, tedy alespoň s výjimkou těch, které by pravděpodobně nepřesvědčilo vůbec nic. Jistě se můžeme dohadovat (a nikdy nebudeme přesně vědět), do jaké míry skutečně ona konkrétní devizová intervence přispěla k rozumným výsledkům české ekonomiky, rozhodně však nenastal žádný z černých scénářů, které se před rokem často objevovaly. A zdá se také, že se ČNB poučila z nezvládnuté komunikace, která loňské intervence doprovázela.