Cena ropy poklesla od června o 25 procent. Důvodem je slabá poptávka především v Evropě a příliš vysoká nová produkce v USA. V reakci na pokles ceny Saudská Arábie zatím nesnížila objem těžby. K tomu několik otázek.

Proč je trh s ropou podle vás tak emotivní a volatilní? Poptávka se sníží o pár procent, produkce se zvýší o pár procent, ale ceny ropy létají nahoru a dolů o celé desítky procent.

Jaké budou konsekvence? Za normálních okolností pokles cen pohonných hmot povzbuzuje HDP. Jenže v tuto chvíli může v Evropě pokles ropy ještě snížit inflační očekávání a uvrhnout Evropu do deflace. Podobně smíšený je obraz v USA. Pokles cen ropy poškozuje americký těžební průmysl břidličného plynu a sráží burzy směrem dolů.

Co jiné souvislosti? Může slabá cena ropy omezit Putinovy agresívní vpády?

 Pavel Kohout - Partners

Pokles cen ropy je jako snížení daní

„Slabostí ruské ekonomiky je trvalá neschopnost odpoutat se od závislosti na těžbě surovin, zejména energetických. V tomto směru se od roku 1998 nic podstatného nezměnilo.“

Ceny komodit jsou obecně vysoce volatilní ze dvou důvodů. Za prvé, na rozdíl od dluhopisů nebo akcií komodity nemají žádný výnos do doby splatnosti, dividendový výnos, P/E ani jiný alespoň hrubý indikátor, který by říkal, zda je cena vysoká nebo nízká. Za druhé, dluhopisy jsou investiční nástroje, akcie jsou investiční a spekulativní, komodity jsou prakticky výhradně spekulativní nástroje. Do dluhopisů a akcií proudí měsíčně pravidelné peníze od pojišťoven, penzijních fondů a podílových fondů. Tyto pravidelné příspěvky mají silný stabilizační efekt.

Komoditní trh nic podobného nemá. Mimochodem, úplně nejvolatilnější komoditou ze všech je elektřina. Nelze ji skladovat a proto její okamžité ceny vysoce kolísají podle okamžité nabídky a poptávky. (Ceny, které platíme jako spotřebitelé, jsou samozřejmě tvořeny zcela jinak.)

Pokud nízké ceny ropy způsobí pokles indexů spotřebitelských cen, bude to mít stejný efekt jako cenové akce v hypermarketu: nižší cena vede ke zvýšení poptávky po zboží. Naprosto elementární ekonomický jev. Naopak takzvaná deflační spirála, tolik obávaná centrálními bankéři, je jen moderní legenda. Něco na způsob černé sanitky anebo údajného unášení dětí v obchodním domě IKEA. Jinou moderní legendou, oblíbenou zejména v letech 2011-2012, byly zkazky o tajemných kolonách neoznačených kamionů na německých dálnicích, které měly v noci tajně rozvážet zásoby čerstvě natištěných nových německých marek.

Tolik k obavám z deflace. Nízké ceny ropy mohou naopak silně poškodit ruskou ekonomiku. Když koncem 90. let ceny ropy poklesly k úrovni 10 dolarů za barel, Rusko zaznamenalo státní bankrot, několikanásobnou devalvaci rublu a bankovní krizi. Slabostí ruské ekonomiky je trvalá neschopnost odpoutat se od závislosti na těžbě surovin, zejména energetických. V tomto směru se od roku 1998 nic podstatného nezměnilo, Rusko je stále zranitelné.

Ještě jinak řečeno: pokles cen komodit má podobný efekt jako snížení daní v zemích, které je dovážejí, ovšem bez dopadů na státní rozpočet. Pro země vyvážející komodity má pokles cen přesně opačný efekt.

Jaroslav Borovička - New York University

Základní kurz mikroekonomie a makroekonomie v praxi

„Kdyby byl očekávaný pokles cen symptomem negativního poptávkového šoku, tak by jistě byl důvod k obavám. Jenže pokles cen ropy je v podstatě kladným nabídkovým šokem.“

Ceny ropy silně kolísají, protože jsou jak její nabídka, tak i poptávka po ní v krátkém období silně neelastické. Na nabídkové straně jsou prakticky všechny těžební kapacity téměř soustavně využité, takže dodávané množství je velmi obtížné přizpůsobit poptávce. Stejně tak je obtížné přizpůsobit i poptávku, protože technologie vyžadující ropu nemají v krátkém období žádné rozumné substituty. V takové situaci i malé změny v poptávce i nabídce vyvolají velké cenové pohyby. Nejedná se o žádné emoce.

Ropa v tomto směru ostatně není žádnou výjimkou. Stejně je tomu s trhy nemovitostí s přísnými omezeními pro novou výstavbu, jinými druhy energií (obzvláště těmi, které nejdou dobře skladovat, stačí se podívat na trh s elektřinou), letenkami prodávanými na poslední chvíli nebo třeba přepravní kapacitou velkých kontejnerových lodí. Každá taková situace, kde jsou obě strany trhu velmi neelastické, musí nutně skončit s velkými fluktuacemi rovnovážné ceny.

Druhá otázka se týká dopadu cen ropy na inflaci a inflační očekávání a následně i na reálnou ekonomiku. Ta je mnohem zajímavější, protože poukazuje na nepochopení mechanismu hospodářského cyklu a role poptávkových a nabídkových šoků.

Změny cenové hladiny totiž nepadají z nebe. K poklesu cen přitom může dojít jak pomocí zvýšení nabídky (což je vesměs dobrá zpráva), tak i prostřednictvím poklesu poptávky (což dobrá zpráva obvykle není, obzvláště v situaci, ve které se evropská v současné době nachází).

V médiích se přitom s oblibou píše o deflaci, aniž by byla vysvětlena její příčina. Toho se pak s oblibou chytnou někteří autoři, kteří začnou tvrdit, že kdyby pokles cen byl tak špatný, tak by například sektor informačních technologií musel být v trvalé krizi. Tím však přesně zaměňují (ať už nechtěně nebo záměrně) pokles cen vyvolaný kladným nabídkovým šokem za pokles cen vyvolaný poklesem poptávky.

Kdyby byl očekávaný pokles cen symptomem negativního poptávkového šoku, tak by jistě byl důvod k obavám (a kvůli nedostatku místa se zde nebudeme zabývat detaily, proč tomu tak je). Jenže pokles cen ropy je v podstatě kladným nabídkovým šokem. Domácí spotřebitelé ušetří, takže jim zbyde více prostředků na jiné výdaje. Domácí firmy uspoří náklady, zvýší se jim zisky a zvýšená poptávka spotřebitelů jim zároveň dovolí najmout více zaměstnanců.

Velikost těchto efektů samozřejmě závisí na míře poklesu cen ropy i na délce jeho trvání. Fluktuace cen ropy jsou přitom spíše dočasnějšího charakteru, takže dopady na reálnou ekonomiku nemusí být tak velké. Každopádně lze ale jen těžko hovořit o nějakých negativních dopadech.

A co na to měnová politika? Centrální banky chápou, že fluktuace cen ropy a jiných surovin podléhají vlivům, které jsou mimo kontrolu měnové politiky. Proto při odhadování stavu ekonomiky a jejího dalšího vývoje počítají s takzvanou jádrovou inflací, která nezapočítává vliv těchto cen. Samotný pokles cen ropy tedy nemá žádný přímý dopad na jejich rozhodování.

 Ondřej Jonáš - investiční bankéř

Přerod a Příležitost

„Zcela perverzní je obava z deflačního dopadu poklesu cen energie, podobně jako by byla perverzní obava z dlouhodobě relativního poklesu ceny potravin.“

Pokles ceny ropy je požehnání pro Česko, pro Evropu a pro světovou ekonomiku.  Energetický trh prochází pomalým ale zásadním přerodem, kde lidský důvtip a vynalézavost, povzbuzeny vysokou cenou po krizi 1973, umí stále lépe využít břidlicová ložiska, obnovitelné zdroje a úspory.  Ostatně nestál před 170 lety John D. Rockefeller u samého začátku využití ropy, aby méně velryb na olejové lampy hynuly, a schopný John něco zajímavého vybudoval?

Kritizovat trh a pokles ceny ropy je na úrovni kritiky teploměru při současném prudkém poklesu podzimní teploty, slaboduché.  Zvykni si!  A snaž se toho využít.  Zcela perverzní je obava z deflačního dopadu poklesu cen energie, podobně jako by byla perverzní obava z dlouhodobě relativního poklesu ceny potravin.  Energetická náročnost české ekonomiky je stále zbytečně vysoká v porovnání s konkurencí, jednotku HDP vyrábíme příliš energeticky draze.  Zde by chtělo uplatnit historickou vynalézavost českých mozků na vývoj lepších kamen, turbín, motorů.  

Pro USA je energetická nezávislost, sen všech amerických prezidentů od Jimmyho Cartera, na dosah ruky. Nespadla z nebe a nebyla zadarmo.  Užitečně, pokles ceny ropy umocňuje dopad sankcí a oslabuje Rusko v historickém sporu s Evropou.  Výsledek nebude rychlý ani jistý.  Náklady produkce na barrel ropy jsou zhruba $9 v Saudské Arábii, $18 v Rusku, a $22 ve Venezuele, přesné údaje však ostře střeženým tajemstvím.  Dnešních $80 spot nabízí dostatečný prostor pro případný další pád, aniž by výrobci natož spotřebitelé nutně plakali.

Luboš Mokráš - Česká spořitelna

Jako chaotické pobíhání stáda splašených pakoňů

„Pokles cen ropy má obecně kladný vliv na stav světového hospodářství, pozitiva výrazně převažují nad negativny.“

Na otázku „Proč je trh s ropou podle vás tak emotivní a volatilní?“ je nejadekvátnější reagovat protiotázkou „Proč jste si vybrali zrovna trh s ropou, když ty ostatní jsou na tom přesně stejně?“. Ideální ilustraci tohoto faktu poskytuje dění na finančních trzích minulou středu (15.10.) a obzvlášť dění na americkém trhu státních dluhopisů.

Tento trh mezi ostatními finančními trhy vyniká svou hloubkou a sofistikovaností účastníků (výhradně profesionálové), přesto bez přesvědčivého důvodu dokázal výnos desetiletého dluhopisu během necelých tří hodin klesnout z 2,20% na 1,86% (což pro ty, kteří se dluhopisům nevěnují, je na tak krátkou dobu skutečně mimořádně velký pohyb, navíc byl tento den zobchodován extrémní objem dluhopisů), aby se už v pátek zase vrátil na 2,20%. Pokud se takto etablovaný a sofistikovaný trh dokáže chovat způsobem, který nejvíce ze všeho připomíná chaotické pobíhání stáda splašených pakoňů po africké savaně, nelze se absolutně divit tomu, že jsou emotivní a volatilní i trhy s dalšími aktivy. U komodit kromě nevyzpytatelných výkyvů nálady investorů hraje významnou roli také vysoká citlivost jejich cen na různé specifické a těžko předvídatelné faktory typu výkyvů počasí a lokálních geopolitických krizí, což občasným přecitlivělým reakcím poskytuje určité alibi.

V konkrétním případě ropy propad její ceny nesouvisí bezprostředně ani tak s přebytkem produkce nad spotřebou, o tom se vědělo už měsíce před poklesem cen, ale spíše se zprávou, že Saudská Arábie je ochotna přistoupit na nižší ceny při prodeji své ropy v zájmu zachování svého tržního podílu. Před zveřejněním této zprávy se spíše očekávalo, že Saudové sníží objem těžené ropy v zájmu zachování cen. Pokles ceny po zveřejnění této informace byl ovšem přehnaný. Kombinované působení nejvyšších nákladů na těžbu a potřeby financovat státní rozpočty u velkých těžařských států (včetně Saudské Arábie) ukazuje na to, že by se cena ropy Brent měla pohybovat nad 90 USD/brl. Pokud vezmeme v úvahu i silná geopolitická rizika (Libye, Irák, Írán, Nigérie, Venezuel mezi hlavními), pak vypadá rozumně očekávat dlouhodobě spíše ještě vyšší cenu (mírně nad 100 USD/brl). Další krátkodobý výkyv ceny směrem dolů přesto nelze vyloučit, pokud by se stupňovaly pochybnosti o zdraví a výkonosti světové ekonomiky.

Pokles cen ropy má obecně kladný vliv na stav světového hospodářství, pozitiva výrazně převažují nad negativny. Hlavním pozitivem je nárůst disponibilních prostředků pro spotřebu domácností ve vyspělých státech, který vyvolává poptávkový prorůstový impuls. V současné situaci je také důležité, že pokles cen ropy povede k dalšímu zpomalení růstu cen a bude tak nutit centrální banky k větší stimulaci (hlavně v Evropě) nebo k tomu, aby odložily utažení měnové politiky (hlavně USA). Nižší ceny sice také určitě způsobí dočasné omezení investic do těžby z alternativních zdrojů, ale to může být v současné situaci příliš rychlého růstu produkce spíše zdravé.

 David Marek - hlavní ekonom Deloitte

Levná ropa deflačním rizikem, nikoli však v ČR

„Před deflačními dopady levné ropy nás „chrání“ lokální marže. Brent od června klesl o čtvrtinu. Ceny pohonných hmot v České republice během této doby nejenže neklesly, ale dokonce se o pár haléřů zvýšily.“

Trh s ropou nyní ovlivňují dvě základní tendence. Obavy z toho, že se hospodářský cyklus globální ekonomiky opět přehoupne směrem k pomalejšímu růstu, vedou k očekávání nižší poptávky po černém zlatu. Zároveň trh s ropou ovlivňují dlouhodobější strukturální faktory.

Situace v globální ekonomice je ve zkratce následující: Eurozóně hrozí návrat recese, HDP v některých klíčových zemích v posledním čtvrtletí klesl, dílčí indikátory se zhoršují již řadu měsíců, poslední data z Německa přinesla výrazné varování. Růst čínské ekonomiky zpomalil na nejnižší tempo za posledních pět let. Na ostatní země, kdysi oslavované skupiny BRIC, také nelze příliš spoléhat. Brazílie i Rusko se ocitly na hraně recese. HDP Japonska ve 2. čtvrtletí klesl. Klíčovým motorem globální ekonomiky zůstávají USA. Zakolísání globální ekonomiky by ale samo o sobě nestačilo k tomu, aby dnes byly ceny ropy stejné jako v roce 2010.

Jenže trh s ropou se změnil. Kdysi držel otěže v rukou kartel OPEC. Jeho soudržnost se však drolí a tak klesá jeho význam. Technologický pokrok umožnil těžbu „břidlicové ropy“ v USA. Po válce se postupně zvyšuje produkce v Iráku a Libyi. Vývoj cen ropy ovlivňují také nízké ceny ostatních nerostných zdrojů energie. Cena australského černého uhlí (pro energetické využití) klesla na 70 dolarů za tunu, tedy úroveň, na níž se pohybovala v roce 2007.

Za poslední čtyři měsíce ceny ropy klesly o čtvrtinu. V kombinaci s dobrou úrodou a ruskými sankcemi, které tlačí dolů ceny potravin, rizikem recese a klesajícími inflačními očekáváními jde o vážnou deflační hrozbu. Zejména v případě Evropy. V osmi zemích EU spotřebitelské ceny již v meziročním srovnání klesají (včetně Polska, Slovenska a Maďarska), v dalších čtyřech je inflace nulová. Produkční ceny v eurozóně jsou již od loňského dubna v deflaci.

V českém případě je tomu ovšem jinak. Před deflačními dopady levné ropy nás „chrání“ lokální marže. Brent od června klesl o čtvrtinu. Ceny pohonných hmot v České republice během této doby nejenže neklesly, ale dokonce se o pár haléřů zvýšily. Někde na cestě mezi surovou ropou a tankovací pistolí se marže zvýšila zhruba o 2 koruny na litr.

 Petr Strejček - Brno International Business School

Ropa není zlato

„Možná, že nyní jsme jen svědky odpovědi producentů ropy na nastartovaný masivní vývoj a počínající popularitu nových druhů automobilů.“

Po období uhlí a páry je ropa krví všech vyspělých ekonomik a zatím ji nedokážeme substituovat. Role ropy je pro investory jiná, než role zlata. Právě hospodářská potřebnost této komodity, celosvětové možnosti těžby a několik organizátorů trhu dává obchodům punc předůležité unikátnosti. Volatilita trhu s ropou je dána právě dlouhodobou vyrovnaností nabídky a poptávky a emoce mohou vyvolávat vzpomínky na rok 1973, kdy záměry sdružení OPEC na dlouhou dobu zastavily do té doby nevídaný ekonomický vzestup nejen Evropského společenství.

Konsekvence současného poklesu cen ropy budou stejně úměrné délce tohoto trendu. Pokles cen ropy, jako jednoho z indikátorů spotřebního koše, nemusí mít ještě vyloženě deflační důsledky. Naopak může nastartovat jiné ekonomické aktivity. A pokles cen ropy nepoškozuje jen těžbu ropy a plynu z břidlice. Nízké ceny ropy pozastavují investice do vývoje automobilů s alternativními pohony, stejně jako jejich prodej. Je to běžný ekonomický důsledek. Ekonomům se přibližně před dvaceti lety podařila předpověď, že dlouhodobé ceny ropy (někde nad 100 USD za barel ropy) nastartují vývoj alternativních pohonů, protože se to dlouhodobě vyplatí. Možná, že nyní jsme jen svědky odpovědi producentů ropy na nastartovaný masivní vývoj a počínající popularitu nových druhů automobilů.

Ruská federace jako jeden z největších světových těžařů ropy a plynu je na cenách uhlohydrátů rozpočtově závislá. Například po roce 2000 splatila Moskva u Pařížského klubu věřitelů všechny dluhy jelcinovské éry a dluhy krize z roku 1998, a to díky dlouhodobě vysokým cenám těchto komodit. Vladimír Putin měl tehdy jako politik štěstí. Současné výpadky rozpočtových příjmů ale mohou destabilizovat vnitřní a nyní „spokojenou“ ruskou společnost.

Závěrem si dovolím malou poznámku k předpovědím celosvětového sdružení vědců expresivně nazvaného Římský klub (1968). V ještě expresivněji nazvané zprávě „Limits of Growth“ (1972) bylo světu výstražně oznámeno, že ropa bude vyčerpána a nebude k mání již v roce 1992. Nestalo se. Tato katastrofická „ropná“ předpověď nejchytřejších mužů planety se mi však v paměti zjeví vždy, když nyní slyším o budoucích důsledcích klimatických změn...

Lubor Lacina - Mendelovo evropské centrum

Nízké ceny ropy jsou plně vyváženy oslabením pozice Ruska

„Empirické studie považují za dlouhodobě udržitelný stav pro ruskou ekonomiku cenu ropy kolem 100USD za barel.“

O výkyvech v cenách komodit a tedy i ropy již dlouho v krátkém období rozhodují spíše spekulativní obchody než nabídka a poptávka. Z dlouhodobějšího pohledu ovšem bude zajímavé, jak se na cenách ropy projeví růst soběstačnosti USA. Vyšší těžba ropy i plynu v USA na jedné straně snižuje poptávku USA na světových trzích a na druhé straně může formou vývozů, především plynu, ovlivňovat i světovou nabídku.

Dnes již neexistují obavy z toho, že by v blízké budoucnosti „došly“ zásoby ropy a plynu tak jak tomu bylo dle katastrofických předpovědí v letech 70 tých. Dnes víme, že zásoby jsou dostatečné. Jejich exploatace je ale závislá na tržní ceně. Čím je nutná komplikovanější technologie pro těžbu, tím vyšší musí být dosažená tržní cena, aby se těžařským společnostem vyplatilo do rozvoje ložisek a navazující infrastruktury investovat. V tomto případě se ale bavíme o trendech minimálně v letech, spíše však v desítkách let. Pokles ceny akcií amerických těžařských firem bych tedy spíše považoval za přehnanou reakci kapitálových trhů, která po vyhodnocení skutečné hodnoty nově přicházejících informací bude korigována. Obchodníci s akciemi mají vždy tendenci na informace nejdříve panicky reagovat, a až následně bez emocí vyhodnotit jejich relevantnost a svá rozhodnutí korigovat.

Většina cenových indexů má obvykle dvě základní varianty zahrnující celý spotřební koš a druhý bez regulovaných cen a cen energií. Z tohoto pohledu se není třeba negativního vlivu na deflaci obávat. Naopak, pokud si vzpomeneme tak snížení spotřební daně na deriváty ropy bylo jedním opatřením z balíčku stimulací ekonomik v průběhu krize. Snížení tržní ceny, pokud se tedy ovšem projeví i v konečných cenách pro spotřebitele, by mělo mít spíše stimulační charakter pro ekonomiku.

Co se týká dopadů na Rusko, tak nejužitečnější názory lze nalézt u amerických politických ekonomů. Ti tvrdí, že jakékoliv negativní dopady spojené se snížením ceny ropy, jsou plně vyváženy oslabením pozice Ruska. Empirické studie považují za dlouhodobě udržitelný stav pro ruskou ekonomiku cenu ropy kolem 100USD za barel. Jakákoliv dlouhodobě nižší cena oslabuje a podkopává Ruskou stabilitu a veřejné rozpočty. Snížení cen ropy pod 100 USD za barel, pokud by bylo dlouhodobé, se tak může ukázat mnohem účinnější než sankce uvalené na Rusko po složitých politických jednáních a kompromisech.

Dušan Tříska - Národohospodářská fakulta VŠE

Které jiné komodity by se měly chovat ještě více nepochopitelně?

„Na finančních trzích budila vysoká volatilita vždy podezření z jejich manipulace.“

Ve svých kursech ekonomické teorie jsem studenty vždy přesvědčoval, že se ji učí i proto, aby spíš nevěřili nikomu, kdo jim dnes bude říkat, jaká bude cena dolaru či nafty zítra. A že dokonce nemusí být vždy jednoduché se dnes dohodnout na tom, jaká byla cena dolaru či nafty včera.

Ještě méně důvěryhodné samozřejmě musí být odhady politických důsledků uvedených cen, například na postavení separatistů v okolí luhanské letiště nebo těch, co dnes bojují za samostatný Kurdistán. Vzájemná souvislost uvedených témat je pak v tom, že právě na uvedených místech se bojuje především o naftu a plyn, a to za peníze, které z téže nafty a plynu pocházejí.

Které jiné komodity by se tedy měly chovat ještě více nepochopitelně? Například americké státní dluhopisy, sděluje o něco výše jeden můj kolega. Což mě ovšem zase vede k myšlence, že na finančních trzích budila vysoká volatilita vždy podezření z jejich manipulace. Domyslet tuto paralelu do konce si ovšem netroufám.

 Zdeněk Kudrna - University of Vienna

Ropa jako politické prokletí

„Bezpracné zisky z černého zlata brání rozvoji demokracie, takže prakticky všichni vývozci jsou autoritářské režimy.“

Ceny ropy a podobných komodit ovlivňuje spekulace a kremlologie v daleko větší míře než je tomu u běžného zboží, kde hrají prim fundamentální faktory nabídky a poptávky. Kolem obchodování s ropou se rozvinuly ty nejsofistikovanější finanční instrumenty, které lze využít jak k zajištění rizik, tak i k zběsilým spekulacím, které dokáží zamávat cenou.

Zároveň platí, že ropa je politickým prokletím - bezpracné zisky z černého zlata brání rozvoji demokracie, takže prakticky všichni vývozci jsou autoritářské režimy (Norsko či Velká Británie jsou výjimky). Politická rizika v neprůhledných a nedemokratických režimech - a jejich kartelech jako je OPEC - studuje disciplína od sovětských dob přezdívaná kremlologie. Sleduje který princ, generál či oligarcha získává na síle a spekuluje, co to může znamenat pro nabídku. Spekulace postavené na pochybných informacích pak mohou způsobit nenadálé výkyvy cen, které se těžko vysvětlují reálně pozrovatelnými vlivy.

Vyspělé ekonomiky jsou na ropě méně závislé než kdykoli v předchozích desetiletích. Ve snižování této závislosti je třeba pokračovat, byť by dlouhodobě nižší ceny ropy mohly svádět k opaku. Snižuje to gigantická bezpečnostní, ekologická i ekonomická rizika, neboť nižší spotřeba ropy dlouhodobě redukuje i problémy s Putinem, islámským extrémismem, globálním oteplováním i volatilitou cen klíčových vstupů. Je jen málo politik, která mají potenciál zabít tolik much jednou ranou.