Politika jako velmi nejistý byznys

Pokud někdo věří tomu, že po úspěchu Věcí veřejných a raketovém vzestupu hnutí ANO automaticky platí, že "chceš-li vydělat, založ si politickou stranu", potom jsou po výsledku komunálních voleb mnozí zklamáni. A to jak noví sponzoři, tak i samotní kandidáti.

Komunální volby se staly manifestací nových stran a hnutí, v jejichž čele stojí "osobnost" známá z předcházejícího působení v politice typu exprimátora Jana Kasla. Nebo jako příbuzný či známý někoho, kdo chce politiku očistit, který je, jak to nazval exprezident Václav Klaus takzvaný apolitický oligarcha. Velmi vulgárně by se dalo říci, že často šlo o přehlídku těch, kteří chtěli politikou vydělat, obnovit kontakty, navázat nová "všestranně výhodná přátelství".

Problém ale nastane ve chvíli, kdy je jasné, že politický projekt nevydělal. Zbyněk Passer, šéf hnutí Pro Prahu může tvrdit, že musí voliče přesvědčit, že nejde o projekt na jedny volby. Jenže pokud současně říká, že pokud nedorazí peníze za mandáty, na dluhu z kampaně financované i bankovním úvěrem se musejí podílet všichni a že s tím se prý tak nějak v principu počítá, potom má problém. S tím, že by měl kdokoliv cokoliv platit ze svého, nikdo doopravdy nepočítá. To spíš s tím, že dluhy zaplatí tajný sponzor v pozadí, v tomto případě bohatý bratr, developer Radim Passer. Ten se ovšem o dluhu, případně o jeho splacení, nijak nezmínil.

Jak je to doopravdy s přízní bohatých, se přesvědčil exministr financí a exkandidát na prezidenta Jan Fischer. Ten po překvapivé prohře v prvním kole zjistil, že jeho hlavní mecenáš Tomáš Chrenek zbylé dluhy z kampaně nezaplatí. Kdyby naopak vyhrál, situace by byla s velkou pravděpodobností jiná - jak ukázalo překvapivé splacení dluhu (po půlroční nejistotě) poté, co se Fischer stal ministrem financí v Rusnokově vládě.

Financovat někoho, kdo ve volbách propadá, nechce nikdo. Vidět je to na odlivu sponzorů tradičních stran (dluh u ODS by byl v minulosti nemyslitelný). A pokud se TOP 09 podařilo přetáhnout sponzory ODS, potom příštím objektem přízně může být třeba hnutí ANO. Protože je na vzestupu. A protože podporovat někoho, kdo je právě u moci, nebo i toho, kdo má reálnou šanci se na ní podílet, je podnikatelský byznys, který dává smysl. Zatímco podílet se na financování někoho, kdo permanentně prohrává, je altruismus a ten velcí sponzoři většinou v povaze nemívají. A šanci dávají maximálně jen jednu.