Hlavní zprávou 1. kola senátních voleb není ani velmi slušný výsledek ČSSD. Ani proniknutí kandidátů ANO mezi hlavní strany. Ale zjevný konec senátních voleb jako prostředku k potrestání aktuálně vládnoucí koalice ve Strakově akademii.
Zapomeňme na vlny senátního úspěchu pravice, když vládne levice (a vice versa). Vítězí František Čuba ve Zlíně, Ivo Valenta v Uherském Hradišti, Jitka Seitlová v Přerově, Jiří Hlavatý v Trutnově, Václav Hampl v Praze 1, Zuzana Baudyšová na Praze 9, Václav Láska na Praze 5... Skoro všichni by mohli kandidovat za nějakou jinou stranu a asi by stejně postoupili.
Vítězů je po prvním kole poměrně dost. Určitě může být spokojena ČSSD. Obhajovala neobhajitelných 23 mandátů. Strana přitom stále zjevně nedokáže najít recept na rostoucí popularitu koaličního rivala ANO.
V této situaci dle předběžných výsledků 19 postupujících je maximum možného. Bohuslav Sobotka navíc může být sobecky rád, že jeho vnitrostraničtí spojenci – Milan Štěch, Jiří Dienstbier, Marcel Chládek – postupují v silné pozici z prvního místa.
Andrej Babiš může konečně zapomenout na rok 2012. Tehdy jeho zánovní hnutí chtělo ve velkém prorazit do Senátu a v první velké volební zkoušce se ukázat zavedeným stranám. Babiš nabídl do kampaně miliony, anoncoval osobnosti, skoro jistá byla kandidatura exšéfa Škodovky Vratislava Kulhánka... A jak to dopadlo? Ze sedmi podporovaných kandidátů dopadla nejlépe na Náchodsku jakási paní s 8 procenty hlasů na pátém místě.
Pražská šéfka ANO: Primátor nosí řetěz na krku, pro nás je důležitejší většina v radě - čtěte ZDE
Komentář Petra Fischera: Babišova emocionální depolitizace Česka - čtěte ZDE
Letos postupuje dle předběžných výsledků už devět kandidátů do druhého kola. Některá vítězství jsou přitom přesvědčivá – třeba to majitele Juty Jiřího Hlavatého v Trutnově nebo ředitelky Nadace Naše dítě Zuzany Baudyšové na Praze 9.
Když už jsme u té Prahy – hlavní město by se mohlo stát symbolem voleb. Město, kde léta vyhrávala pravice a teprve v roce 2012 se to začalo měnit, nyní postupuje protikorupční advokát, ředitelka pomáhající organizace a bývalý rektor univerzity. Za jakou stranu kandidovali, bylo přitom takřka nepodstatné.
Či jinak řečeno pro celé Česko: Vladimír Železný sice ve Znojmě nepostoupil, ale Železných je zjevně víc než kdykoliv předtím (což není řečeno s despektem). Nechuť trestat vládu, rozklad stran a depolitizace stranické politiky vytvořily v senátních volbách ideální prostředí pro svérázné komety, ať už jde o Čubu, Valentu, Hlavatého či třeba Lásku.
