Dělení na “základní” a “aplikovaný” výzkum nemá smysl

Rozdělování výzkumu na „základní“ a „aplikovaný“ je u nás hluboce zakořeněno. Akademická komunita tahá kartu „základního“ výzkumu jako trumf pro financování vědy. Průmyslníci zase mluví o nutnosti dávat více na „aplikovaný“ výzkum. Striktní dělení výzkumu tímto způsobem je však ošidné. Pojďme si to vysvětlit.

Připomeňme, že podle zákona i definic OECD, jsou oba druhy výzkumu prováděny za účelem získání nových vědomostí. Jediný znak odlišující „základní“ výzkum od jeho „aplikovaného“ dvojčete je dovětek, že ten první není zaměřen na uplatnění nebo využití v praxi. Experimentální vývoj je potom využívání stávajících poznatků v inovacích.

Odlišení „základního“ od „aplikovaného“ výzkumu tudíž závisí na motivacích k jeho provádění. Záleží na tom, zda má badatel na zřeteli praktické využití získaných poznatků. Jenomže to se velmi obtížně určuje, měří a prokazuje. Jedná se o subjektivní pocity, nikoliv o objektivní podstatu výzkumu. Žádnou smysluplnou dělicí čáru mezi nimi narýsovat nelze.

Ne náhodou výzkum v tomto dělení nesledují v řadě zemí (např. Belgie, Finsko, Německo, Kanada, Švédsko), ačkoliv by nějaká čísla jistě dohromady dali, pokud by to považovali za moudré. Tam kde to dělají, se uchylují k hrubým odhadům. Často se například tiše předpokládá, že výzkum v organizacích typu akademie věd patří jako celek do kolonky „základní“. Pokud někde najdete mezinárodní srovnání, rozdíly v proporcích spíše odráží institucionální uspořádání. Ti kdo tvrdí, že se u nás ta či ona kategorie podporuje více než v jiných zemích, do značné míry vaří z vody.

Stejně tak je chyba šmahem označovat všechny články publikované v tzv. časopisech s impakt faktorem za výstupy „základního“ výzkumu. Stačí si přečíst anotaci databáze Science Citation Index, ze které impakt faktory pochází, abychom zjistili, že jsou tam sledovány nejenom vědecké, ale i technické časopisy, včetně řady „engineering“ oborů, které jsou aplikační. Rovněž spousta článků v oblasti sociálních věd jsou aplikace v pravém slova smyslu.

Setkal jsem se u nás také s názorem, že „základní“ a „aplikovaný“ výzkum oddělit lze, ale že potíž je s odlišením „aplikovaného“ výzkumu od experimentálního vývoje. Jenomže pravda je přesně opačná. Podstatně lépe jsme schopni odlišit výzkum bez přívlastků od čehokoliv následujícího. Experimentální vývoj se soustřeďuje ve firmách. Z tohoto důvodu se také pro hrubé rozlišení experimentálního vývoje od výzkumu hojně používá dělení podle sektoru provádění na podnikatelský, univerzitní a vládní.

Posláním Akademie věd ČR je provádět a Grantové agentury ČR je financovat „základní“ výzkum. Při takto vymezených rolích však není možno sledovat, zda tyto páteřní organizace plní svůj účel. Obě se ve skutečnosti věnují i „aplikovanému“ výzkumu a je to tak v pořádku. Nešťastná jsou zadání, která dostávají od vlády. Dělení výzkumu do těchto kategorií prostě přináší více zmatku než užitku.

Dohady o podílu výdajů na „základní“ versus „aplikovaný“ výzkum jsou ve skutečnosti přetahovanou zájmových skupin o peníze ze státního rozpočtu. Jen velmi málo jde o to, jaký výzkum se bude nakonec dělat. Žádný optimální rozpočtový poměr, který by mohly vlády ordinovat, přitom neexistuje. Pokud by koneckonců docházelo k významným finančním tokům mezi sektory provádění, rozdělení peněz od vlády by byl jen prvotní rozstřel.

Pokud by lidem z podnikatelské sféry šlo skutečně o rozvoj „aplikovaného“ výzkumu, museli by horovat za více peněz pro výzkumné organizace, včetně Akademie věd ČR, které se ze své podstaty specializují na získávání nových vědomostí. Oni mají zřejmě na mysli spíše dotace pro experimentální vývoj (a především inovace) ve firmách. Avšak rozdělování dotací do firem se musí řídit podstatně jinými pravidly než do výzkumných organizací.

Lepší by bylo používat přívlastek „hraniční“ (angl.: frontier) ve smyslu výzkumu posouvající hranice poznání bez ohledu na motivace. Znamená to být na světové špici poznání bez povyku okolo dalších přívlastků. K tomu je však nutné umět hodnotit kvalitu výzkumu. Přesně tohle však zatím neumíme a trestuhodně neděláme. Namísto podpory špičkového výzkumu se u nás vedou zákopové boje o rozpočet na ideologických pozicích „základní“ versus „aplikovaný“ výzkum.

Think Tank IDEA při CERGE-EI