Mluvíme-li o efektivnosti sankcí, pak si dovolím zopakovat, že hlavním záměrem Vladimira Vladimiroviče je obnovení sebeúcty ruského národa a že pro dosahování takových cílů nebývají žádné náklady dost vysoké. Takže jediné, oč může Západ reálně usilovat, je zachování tváře, pokud ji ovšem již neztratil – přinejmenším pokaždé, když nás z Bruselu ujišťuje, že Putinovy kroky jsou nepředvídatelné. Neboli, již vzhledem ke kvalitě našich (celo-západních) zpravodajských služeb je třeba se zeptat, zda jsme na případný střet připraveni, a to „nejen materiálně, ale hlavně politicky a společensky“, jak to nedávno napsal Vladimír Dlouhý.

Ani nemluvě o připravenosti na astronomické náklady institucionální transformace Ukrajiny, pokud by se tedy měla stát demokracií západního typu a je-li vůbec taková ambice realistická. A to nejděsivější nakonec: Neměli bychom přehlížet, že stále sebevědomější Rusko nám již dnes významně usnadňuje jakés takés soužití se zeměmi na jih od jeho hranice.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist