Na ekologické regulace hledíme od solárního průšvihu s oprávněnou skepsí. V případě tlaku na zvyšování účinnosti uhelných elektráren se ale hledají protiargumenty těžko. Staré elektrárny jsou jedním z hlavních zdrojů znečištění, zavírají se v celém vyspělém světě. Není důvod zrovna v Česku udržovat na úkor zdraví lidí v chodu dýmající technické památky. Záměru ministerstva průmyslu uvalit od příštího roku na elektrárny s malou účinností nemalé poplatky proto můžeme v obecné rovině přitakat.

Jenže detailní pohled přece jen drobné pochybnosti vyvolává. Je přinejmenším zvláštní, že nejsou veřejně známé limity účinnosti, takže u regulace, která má začít platit už za čtyři měsíce, stále není jasné, koho se bude týkat. Nejvíce ohrožené nejsou elektrárny ČEZ, který už léta investuje do modernizace , ale zdroje Energetického průmyslového holdingu Daniela Křetínského (Opatovice) a Severní energetické Jana Dienstla (Chvaletice).

Dá se sice říci, že nikdo nikoho nenutil kupovat Chvaletice, jež měly podle původních plánů ČEZ skončit do roku 2020. Ale bylo by přinejmenším fér dát v dostatečném předstihu najevo, o jaké poplatky za provozování starých elektráren si stát řekne. Transparentnost podnikatelského prostředí patří k dobře fungujícímu státu stejně jako to, že se stará o průhledný vzduch.

Zbývá vám ještě 50 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se