Karabach, lidská práva, Rusko a mlčení české diplomacie

Válka mezi Baku a Jerevanem o Náhorní Karabach trvala šest let a vyžádala si více než třicet tisíc lidských životů. Až po diplomatickém nátlaku Moskvy došlo v roce 1994 k uzavření příměří mezi válčícími stranami. Mírová smlouva nikdy nebyla podepsána, protože je pro Ázerbájdžán nepřípustné, že Arménie skrze formálně nezávislou Náhorněkarabašskou republiku drží většinu území této bývalé autonomní oblasti a dalších devět procent ázerbájdžánského území jako nárazníkovou zónu.

Omezené vojenské střety probíhaly na frontové linii mezi oběma státy s menší či větší intenzitou posledních dvacet let. To se ovšem změnilo v minulých týdnech, kdy boje eskalují a začínají se množit spekulace o začátku nového kola války.

Geopolitický pivot Kavkazu

Podle amerického politologa Zbigniewa Brzezinského je Ázerbájdžán geopolitickým pivotem, tedy státem, který může geostrategickým hráčům, jako je Rusko nebo Spojené státy, umožnit kontrolu klíčových oblastí či surovinových zdrojů. Konkrétně Ázerbájdžán je podle něj rozhodujícím pro kontrolu Kavkazu a Střední Asie. To začíná být důležité především v posledních měsících, kdy Gruzie podepsala asociační dohodu s Evropskou unií a sousední Arménie začala posilovat svoji spolupráci s Ruskem.