Ministr Jiří Dienstbier spolu s ministerstvem vnitra navrhuje zavedení kvót pro počet žen na kandidátkách politických stran. V části intelektuálně levicové Evropy, která si libuje v sociálním inženýrství, jde o akceptovanou věc, u nás to ale právem budí spíše negativní reakce. S argumenty odpůrců souhlasím. Jde o pozitivní diskriminaci, která se obrátí proti ženám samotným. Politický "trh" už tuto věc řeší, strany dobrovolně nasazují ženy na své kandidátky. Je to neliberální a pro ženy ponižující opatření.

Co by mělo hovořit ve prospěch kvót? První argument je kvantitativní, statistický. Voličů je padesát procent žen, politiků nikoli. Témata bližší ženám ve volených orgánech prosazuje menšina, která početně nereprezentuje svou "zájmovou skupinu". Malou podporu má proto třeba řešení problematiky slaďování rodinného a pracovního života. Prorodičovská opatření jako sdílená pracovní místa, částečné úvazky, firemní školky, práce z domova, to jsou všechno věci, které jsou stále spíše exkluzivitou některých osvícených zaměstnavatelů než samozřejmostí.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se