Poslední demokratický fotbalový šampionát?

Možná to působí jako nějaký starodávný rituál, ale poslední okamžiky před jakoukoliv světově významnou sportovní akcí vypadají pokaždé stejně. Pár měsíců před zahájením nejsou stadiony připravené a v hotelech neteče teplá voda. Místo silnic vedou jen polní cesty a sportovci nemají kde spát. Místní noviny předpovídají katastrofu. Bude finále v plážovém volejbalu zrušeno, protože chybí síť? Neuskuteční se utkání základní skupiny mezi Paraguayí a Pobřežím slonoviny, jelikož sudí nemohli přistát na nedokončeném letišti?

Nakonec na to však nikdy nedojde. Z nějakých důvodů olympijské hry, mistrovství světa nebo jakákoliv jiná neuvěřitelně marnotratná akce nakonec vždy proběhne. Jihoafričané, Rusové nebo Britové pracují dnem i nocí, sypou peníze do infrastruktury a nakonec to zvládnou: basketbalová aréna stojí, skoky na lyžích skončí triumfem pořadatelů.

Minulý týden se tento rituál opakoval znovu. Necelých 48 hodin před zahajovacím utkáním mistrovství světa ve fotbale 2014 vystoupila v rozhlase brazilská prezidentka Dilma Rousseffová s prohlášením, že „pesimisté utrpěli porážku“ a její země je připravena uvítat svět. A bude-li se mistrovství světa v Brazílii odvíjet podle obvyklého scénáře, pak krize skutečně pomine. Úleva povede k euforii, nálada v zemi se zlepší, diváci pojedou na jedné vlně a národní reprezentace bude opěvována; pak se jako obvykle dostaví lítost.