Po volbách druhého řádu odstoupil šéf druhořadé strany, řekne cynik. A dodá, že rezignace zeleného Ondřeje Lišky nebyla ani tak projevem sebereflexe, jako spíš důsledkem chronického otřesu mozku po opakovaných nárazech na zeď vystavěnou z objektivních problémů a vlastních osobnostních limitů.

Připusťme, že být zeleným předsedou je v Česku, zvlášť když se jmenujete Ondřej Liška, frustrující. Sledujete úspěchy evropských kolegů (v těchto volbách namátkou Německo 10,7 procenta, Velká Británie 7,9, Švédsko 15,2, celoevropsky 6,9 procenta a 52 křesel) a ne a ne se odlepit od tříprocentního zisku. Máte to objektivně těžké. Zelená politika je v Česku porostlém agresivní řepkou a solárními panely nepopulární.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné za 40 Kč na 4 týdny
  • První měsíc za 40 Kč, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se