Like, to menší než malé množství lásky

Usmála se. "A když vám někdo lajkuje vaši fotku na Facebooku, co přesně cítíte?" Poškrábal jsem se na hlavě. Rozhodl jsem se, že se nenechám uvést do rozpaků. "Nic zvláštního," řekl jsem neurčitě a po malé chvilce již upřímněji dodal: "Tak dělá mi to radost, samozřejmě. Asi jako každému."

"No vidíte," odpověděla. Pokračovala v dotazech. Zda dokážu dopředu odhadnout, kolik lajků nějaký můj status dostane. Jestli jeho obsah či formu přizpůsobuji tomu, aby lajků dostal co nejvíc. A zda jsem někdy nějaký status smazal, protože jsem zjistil, že lajků dostal málo. Dobré otázky přímo na tělo, řekl bych. A nikoli, dvaadvacetiletá dívka proti mně není má psychoterapeutka, nýbrž studentka psychologie. Píše bakalářskou práci o vlivu sociálních médií na naše pocity a chování. Požádala mě o konzultaci. "Já zas na tyhle věci žádný velký odborník nejsem," varoval jsem ji po telefonu. "To vím," řekla nemilosrdně. A zasmála se: "Ale jste přece takový sběratel lajků, no ne?"