Připomeňme, že v USA existují politické strany i proto, aby mohly formou "šatdaunů" vydírat existující vládu - například ohledně povinného zdravotního pojištění, případně práva nosit zbraň. Neboli, vznik a životaschopnost politických stran nepochybně souvisí s existencí takových společenských zájmů, ohledně kterých dávají smysl nesmiřitelné mocenské střety, jejichž prostředky lze někdy dokonce označit jako nevybíravé. Tuto razanci politických sporů si v USA zřejmě mohou dovolit i proto, že se v zásadě dohodli na obsahu svých učebnic dějepisu. I tento rozdíl oproti Evropě je nejspíš důvodem, proč oficiální evropanská doktrína hledá především tzv. kohezi a proč témata, o která by se vůbec bylo možné poprat, jsou vytlačena mimo politickou korektnost. To, co pak zbývá, je nikým nezpochybňovaný boj proti korupci a za vyšší konkurenceschopnost.
V této souvislosti snad stojí za připomenutí i to, jak neslavně u nás po roce 1990 dopadly pokusy o založení federálních politických stran.
