Reforma evropské politiky tak, aby ve volbách do europoarlamentu kandidovaly panevropské strany, je základním předpokladem lepšího fungování Evropské unie. Nedává žádný smysl, když do Evropského parlamentu kandiduje kupříkladu v České republice téměř 40 stran, z nichž mnohé se ani nesnaží skutečně přispět k diskuzi o Evropě, ale mají pouze lokální zájmy. V panevropských volbách by měly kandidovat panevropské strany. Jejich kandidátky by měly být  "mezinárodní". V současném modelu panuje zcela scestná představa, že politici zvolení za jednotlivé české strany jsou jakýmisi výsadky naší země v EU, a mají tudíž hájit naše národní zájmy. Ve skutečnosti je posláním voleb do EU zvolit evropské politiky, kteří budou řešit evropské problémy.

Druhou důležitou dimenzí je pak samozřejmě odstranění toho, čemu se občas říká, poněkud mylně, demokratický deficit. Je velmi těžké vytvořit i na evropské úrovni klasické dělení moci a vzájemné kontroly mezi zákonodárnou a výkonnou mocí, když evropské strany existují jen v podobě frakcí, které jsou slepenci mnoha různých národních stran, které se k dané frakci navíc hlásí často jen z taktických důvodů. Úvaha, že by měly kandidovat panevropské strany, jejichž lídr je ja také kandidátem na evropského "premiéra", je zcela správná. A je s podivem, že nejvíce obvykle  vadí těm, kdo nejvíc kritizují demokratický deficit EU.

Jedině europarlament, v němž je jasná dělící čára mezi "vládními" stranami a opozicí může mít nakonec skutečné kontrolní pravomoci vůči exekutivě. Navíc by takový systém byl mnohem více srozumitelnější pro voliče, což by mohlo zvýšit zájem o evropské dění.

Zbývá vám ještě 0 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se