Před pár týdny se ministerstvo financí rozhodlo investovat "volnou" likviditu, kterou do té doby mělo uloženou v České národní bance. Znamená to, že v ČNB teď bude 40 miliard korun chybět, když jsou převedeny jinam? Proč si několik desítek miliard vzaly na své účty komerční banky, když je v českém bankovním systému přebytek likvidity? Zajímavých otázek může být v této souvislosti celá řada: pokusím se odpovědět alespoň na některé.
Především je užitečné připomenout si strukturu bilance naší centrální banky. Stranu aktiv tvoří téměř výlučně devizové rezervy a pohledávky za Mezinárodním měnovým fondem, celkově se jedná o více než bilion korun. Proti tomu na pasivech v posledních letech stály tři dominantní položky, a to oběživo ve výši přes čtyři sta miliard, závazky vůči tuzemským bankám a závazky vůči státu.
Také bude dobré si připomenout, že řízení likvidity státní pokladny prochází dlouhým vývojem a v posledních letech u něj došlo k zásadním změnám. Jmenujme zde alespoň dvě: podstatnou změnu rozpočtových pravidel platnou od 1. ledna 2013, která ministerstvu financí umožnila využívat i likviditu státních fondů a celé řady organizací navázaných na stát. A zřízení eurového účtu ministerstva financí u centrální banky v roce 2013, kterým došlo ke konsolidaci eurové likvidity státu. Jak vyplývá ze Strategie financování a řízení státního dluhu České republiky, ministerstvo plánovalo přikročit k plnému řízení eurové likvidity právě v letošním roce.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.