ECB by měla zakročit

Na podobnou otázku jsme odpovídali relativně nedávno (konkrétně v debatě 28. listopadu minulého roku). Pokud se od té doby něco změnilo tak to, že je hrozba deflace zřejmější, více se o ní diskutuje a nedávno i arcijestřáb Weidmann z Bundesbanky připustil, že by ECB mohla eventuálně přistoupit ke kvantitativnímu uvolňování. ECB po nečekaně razantní reakci na zpomalení inflace v říjnu zatím stále hlavně analyzuje a vyčkává.

Její prezident Draghi opakovaně ujišťuje, že její přístup není asymetrický (tj. že nereaguje citlivěji na vyšší inflaci než jej její cíl než na vyšší), přestože to zjevně není pravda (příklad: v roce 2011 zvedla ECB sazby v podstatě vzápětí po tom, co meziroční růst indexu celkové inflace překročil 2,5 %, i když to tehdy bylo čistě kvůli růstu cen energií, jádrová inflace byla 1,6 %; poté co odezněl vliv růstu cen energií, byla ECB přinucena přiznat chybu a rychle růst sazeb vzít zpět). Činitelé ECB na jednu stranu připouštějí rizika dalšího poklesu cen, na druhou stranu se můžou přetrhnout ve vymýšlení důvodů, proč je deflace malým nebo žádným rizikem a proč je naopak riskantní podniknout nějaké razantní kroky.