Jak jsme tehdy slavně válčili

Tyhle první jarní dny jsou pro mnoho lidí rizikové: pro alergiky, kardiaky, berní úředníky, daňové parazity, fanoušky Arsenalu - a sociální demokraty. Ti totiž obvykle v tenhle čas mívají napilno. Občas svrhnou omylem vládu, aby pak moc nevěděli, co s tím vlastně dělat (jako Jiří Paroubek přesně před pěti lety), pravidelně ob rok mívají svůj sjezd, a ještě k tomu jim do toho někdy vypukne nějaká pořádná mezinárodní krize nebo přímo válka. Štěstí, že se letos žádná vrcholná stranická akce nekoná, protože kdo ví, co všechno by se ještě mohlo stát.

Jako tehdy v době bombardování Jugoslávie. V pondělí od jeho začátku uběhlo už patnáct let, což je samozřejmě nepromeškatelná příležitost k všeobecným vzrušeným debatám, zejména na téma podobnosti Kosova se situací na Krymu a výroku o "humanitárním bombardování". Těm se samozřejmě radši vyhneme, autor snad jen cítí jako svou povinnost požádat všechny, kdo si údajná slova Václava Havla tolik oblíbili, aby si je pořádně ještě jednou přečetli.