Papež František ukázal, že jeden člověk může změnit svět

Ať jsme nebo nejsme věřící v konvenčním i nekonvenčním slova smyslu a ať se hlásíme nebo nehlásíme k jakékoli církvi, papež František posílá přesně po roce působení ve funkci všem obyvatelům planety důležitý vzkaz: je možno změnit svět. Při sledování papežových aktivit se zdá až neuvěřitelné, jak výrazně může jeden člověka proměnit veřejné mínění. Winston Churchill kdysi řekl na adresu britských letců, že „ještě nikdy nedlužilo tolik lidí za tak mnoho tak málo lidem.“ A tato věta, zdá se, by mohla bezezbytku platit o papeži Františkovi: Snad ještě nikdy nedokázal jeden člověk tak mnoho za tak krátký čas. To vše prosím bez mediálních poradců, bez PR agentur, bez vizážistů, koučů, bez poradců a psychologů. Politici se svými týmy by se mohli učit.

Přijde mi symptomatické, jak svět a Evropa zejména užasle hledí na člověka, který vlastně nedělá nic mimořádného, žádné heroické skutky, žádné zázraky, žádné geniální strategické tahy, je „jen“ autentický a pokračuje v tom, co dělal celý život, a který se teď jen shodou okolností stal papežem. Svět a Evropa zejména fascinovaně hledí na člověka, který si vaří sám, bydlí skromně, telefonuje do Buenos svému trafikantovi s omluvou, že musí zrušit odběr novin, na církevní slavnosti umývá nohy dokonce dívce a dokonce muslimce, v aktovce nosí breviář a holicí strojek, snídá z bezdomovci, jezdí autobusem a obyčejně mluví s obyčejnými lidmi. Přitom nijak nemění katolickou nauku.