Kde začíná a kde končí Rusko

Ukrajina je druhý největší stát v Evropě a většinou platí, že velikost je v mezinárodních a vojensko-bezpečnostních vztazích podstatné kritérium. U Ukrajiny tomu tak není, protože její bezprostřední soused je tak velký, že nikdo větší není nejen v Evropě, ale ani ve světě. Pro Rusko je velikost nejdůležitější a trvalou složkou jeho identity, stejně jako jeho základní a mnohdy jediný vklad v oblasti mezinárodních vztahů. Automaticky ho totiž staví do pomyslné „první řady“.

Ten, kdo takový stát zastupuje – a je jedno, zda to je car, generální tajemník nebo prezident, se domnívá, že mu velikost a s ní spojená/z ní vyplývající moc „přirozeně“ dává právo nejen na správu jeho vlastního panství, ale i jeho bližšího či vzdálenějšího okolí, v případě generálních tajemníků a současného prezidenta i celého světa. Na rozdíl od dalších států z „první řady“, u kterých v průběhu historie můžeme identifikovat celou řadu více či méně (ne)věrohodných zdůvodnění, proč to či ono považují za vhodné/nevhodné, u Ruska se neustále vrací jeden a ten samý fenomén: cítíme se ohroženi vývojem u sousedů a musíme se včas postarat, aby se nám nic nestalo.