Václav Klaus, velvyslanec Ruska

Bývaly časy, kdy stačilo Václavu Klausovi pozvednout obočí a měl zajištěn prostor v jakémkoli médiu. Bylo jedno, zda se vyjadřoval k vládě, výkyvům počasí nebo komentoval úly levicových včel. Magie prezidentského úřadu je nenávratně pryč a s ní i samozřejmý prostor v médiích. Klaus si založil tolik nenáviděnou neziskovku a náhle zjistil, že prosazování NGOismu a nepolitické politiky je těžká řehole.

Byť se to nezdálo příliš pravděpodobné, aktivista Klaus dokázal přitvrdit a opět na sebe strhnout pozornost. Jeho nedávné vyjádření k dění na Ukrajině působí natolik mimozemsky, že jej pro jistotu podepsal i Jiří Weigl, aby to někdo náhodou nepokládal za důsledek intoxikace těkavými látkami: “Ukrajina je ve své dnešní podobě do značné míry umělým celkem, který se samostatným státem stal až v důsledku rozpadu SSSR před dvěma desetiletími.”