Ukrajina v těžko léčitelné depresi

V ulicích Kyjeva hoří pneumatiky, vybuchují granáty se slzným plynem, létají zápalné lahve. Ve srážkách zahynulo pět demonstrantů. Další dvě těla aktivistů se stopami mučení byla nalezena v lese nedaleko Kyjeva.

Přitom se ani samotní účastníci událostí nemohou zbavit pocitu, že všechno se to nějak vymklo kontrole a celé je to vlastně dlouhá řada nedorozumění.

Připomeňme si, jak to vše začalo. Když týden před summitem Východního partnerství ve Vilniusu prezident Viktor Janukovyč náhle obrátil a začal tvrdit, že on by rád mířil do Evropské unie, ale kvůli vydírání Ruska prostě dohodu o asociaci s EU podepsat nemůže, pro značnou část ukrajinské střední třídy a inteligence to byl šok. Známý ukrajinský novinář Mustafa Najom na svém Facebooku po několika černohumorných příspěvcích napsal: "A teď vážně. Jestli tady tisíc lidí napíše, že večer přijdou na Majdan, tak já to zorganizuji." Pomohli i další. "Když jsem ten status uviděl, tak jsem zavolal Mustafovi a říkám: Skvělé, tak jaký je plán? Žádný není, ale jestli máš megafon, tak ho, prosím, přines, odpověděl mi," smál se při vzpomínce loni v prosinci aktivista Vasyl Hacko.

Od EU k požadavku demise Janukovyče

"První" Majdan vydržel více než týden. Měl skončit v neděli po summitu. "My jsme měli naplánované, že na neděli svoláme poslední demonstraci a pak řekneme, že se budeme potkávat jednou za dva měsíce, abychom do voleb v roce 2015 udrželi evropské téma mezi lidmi," vysvětloval jeden z lídrů opozice Arsenij Jaceňuk a v pátek na summitu ve Vilniusu dodal, že od neděle je potřeba protesty ukončit. "Nemáme dost sil, lidí, zdrojů. Musíme je šetřit na rozhodující prezidentské volby," říkal tehdy. Jenže v noci na sobotu policejní těžkooděnci brutálně rozehnali pár desítek lidí, kteří zůstali na náměstí, a to vedlo k tomu, že v neděli na Majdanu bylo přinejmenším sto tisíc lidí, rozzuřených tvrdým zásahem policie.