Evropská unie zveřejnila výhled energetické politiky do roku 2030. Od roku 2008 se pozornost analytiků a většiny médií soustředila na finanční, bankovní a hospodářskou krizi, později na krizi eurozóny. Dnes jsou horkými tématy bankovní unie, francouzská ekonomická politika či reálná hrozba odchodu Británie z Evropské unie.

Přitom energetická politika je pro Evropskou unii stejně důležitá jako otázky kolem eurozóny či další integrace tzv. euroskupiny. Energetická politika EU je podobně zmatená jako sekvence improvizací a kroků, které látaly díry v eurozóně. A zatímco eurozóna má alespoň jeden funkční pilíř a jednoho (i když ne politického, ale velmi technického či technokratického) lídra – tedy ECB – energetická politika žádnou takovou opěrnou instituci (a už vůbec ne lídra) nemá. Zatímco eurozóna směřuje alespoň k základům bankovní unie – energetická politika směřuje spíše k systému výběru a la carte – zůstanou nějaké cíle v emisích CO2, ale prostředky k jejich dosažení se rozvolní.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se