Evropská energetická politika je v současnosti charakterizovaná honěním několika zajíců najednou. Jedním zajícem je snižování emisí CO2, druhým zajícem je růst podílu obnovitelných zdrojů na výrobě a posledním nejnovějším zajícem je snižování energetické náročnosti. K honění těchto zajíců jsou používány separátní mechanismy celoevropského systému obchodování s povolenkami CO2 a mechanismus subvencí pro obnovitelné zdroje, které jsou však nastavovány na národní úrovni. Nijak pak není řešen dopad těchto politik na stabilitu systému a rozvoj konvenčních kapacit. Tento problém je řešen ad hoc na národní úrovni, což vytváří nerovné podmínky pro výrobce z různých zemí EU.

Zbývá vám ještě 70 % článku
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se