Na nových nadějných politických stranách, které před voliče předstupují s poselstvím morálky a slušnosti, je nakonec vždycky nejzajímavější ten moment, kdy se začnou měnit v normální politické strany plné normálních stranicky organizovaných smrtelníků, čímž pomalu začnou uvolňovat prostor pro další vlnu ještě slušnějších.
Takový bod zlomu se pozná v okamžiku, kdy na sebe vezme odpovědnost za vytvoření realističtějšího obrazu své strany odvážný jedinec a začne se jako první z Rychlých šípů chovat přesně tak, jak se chová průměrný český politik. A tak se v Unii svobody vždy najde nějaký Pavel Němec, u zelených Olga Zubová, u Věcí veřejných Věci veřejné a v TOP 09 lidovci.
A samozřejmě přitom platí: čím nadšenější propagátor nového stylu, tím hlubší pád do reality následuje. Kristýna Kočí byla na jaře 2010 tolik žádaným příkladem mladé ambiciózní ženy vstupující do politiky – a na jaře 2011 o ní Tomáš Svoboda napsal Blonďatou bestii.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace











