Nad soukromým rozhovorem Jiřího Rusnoka se dvěma dalšími kolegy z vlády, v němž starší pánové probírají nemilé souvislosti cesty na pohřeb Nelsona Mandely ve velmi uvolněném, pubertálním stylu, by se dalo klidně mávnout rukou. Kdo z nás může říct, že v soukromí mluví jako kniha a že občas nepoužije nějaké jadrnější, peprnější slovo, které svou silou dokonce suverénně překoná Rusnokovu tradiční slovní vycpávku "vole" (speciálně novináři o tom vědí své).
Pravda, představitelé vlády by si zrovna na půdě parlamentu takové výstupy měli odpustit, ale stane se; je to hloupé a trapné, ale dál už nemá cenu nad tím morálně pozvedávat obočí. Za bližší pozornost stojí až širší souvislosti tohoto estrádního čísla, za něž vděčíme moderní technice, evidentně dosti složitým zákrutům novinářské etiky a neopatrnosti politiků, kteří jsou také jenom lidé a v mnoha situacích se zkrátka přestávají ovládat (koho by upřímně nerozčílilo, že musí před Vánocemi místo rodinné večeře na pohřeb do Afriky).
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
