EKONOM: Proč dnes lidé žijí déle? Vděčíme za to třem civilizačním změnám, říká Jan Přenosil

Jaké jsou základní faktory, které způsobují, že se prodlužuje průměrná délka života?

Ty faktory, které toto umožňují, jsou v podstatě tři. Tím prvním jsou bezesporu pokroky v lékařské vědě od používání antibiotik přes dnes tolik diskutované očkování až po prevenci. Vlastně už od narození máme státním zdravotnickým systémem dané jakési kroky, které vedou k tomu, že se zachytí celá řada problémů poměrně velmi časně.

Jaký další faktor kromě zdravotnictví?

Jídlo. Respektive zemědělství.

Ještě na přelomu 19. a 20. století třeba v Německu pracovalo v zemědělství 60 procent práceschopné populace. Dnes se jedná o dvě, tři, čtyři procenta. Kde nastala ta změna?

Po první světové válce se v Evropě začaly v zemědělství uplatňovat nejrůznější technologie. Zlom pak nastal po druhé světové válce. Spolu s poválečnou obnovou k nám pronikaly metody běžně používané v Americe. Ono nejde jen o masivní nasazení techniky a umělých hnojiv, ale i to, co dnes nazýváme genetickým inženýrstvím či šlechtitelstvím. Nové odrůdy zvýšily výnosy několikanásobně. Ten nárůst produktivity je obrovský.

A jaký je ten třetí faktor, který působí na prodlužování lidského života?

Ten poslední faktor dnes opět chápeme jako samozřejmý. Je jím existující infrastruktura. Pokud mě dnes trefí šlak, tak doufám, že se pomocí mobilního telefonu do 30 sekund dovolám na linku záchranné služby. Vzhledem k tomu, že žiji ve městě, tak do pěti minut u mě bude poměrně slušně vybavená záchranka.

V hodně zemích Evropy dochází k přirozenému úbytku obyvatel a bez migrace by se počet lidí začal snižovat. Je to problém jen Evropy, nebo je celosvětový?

Řekl bych, že jsme trošku rychlejší. Z globálního pohledu je růst populace mega trendem, který ještě minimálně nějakých dvacet, třicet let budeme pociťovat.

Česká republika se stala prostorem, který nasává migranty ze zemí, kde je populační vývoj stále dynamický. Ze kterých částí světa k nám budou hlavně proudit lidé?

Česká republika už rozhodně není tou tranzitní zemí, jakou byla na počátku 90. let, kdy přes nás proudili migranti speciálně z východní Evropy. S přelomem tisíciletí se stáváme i zemí cílovou. Je dobré připomenout, že největší menšinou žijící v České republice jsou Slováci. To přesně ukazuje na směr, odkud můžeme očekávat příliv migrantů. Samozřejmě z evropského pohledu se velmi často bavíme o zemích severní Afriky a případně části Blízkého východu. Z pohledu České republiky je ještě samozřejmě zajímavý kontakt na Vietnam, Kubu, kde se díky spolupráci v době socialismu vytvořily přímé kontakty, které dodnes přežívají.

Může být tato migrace řešením onoho demografického problému?

Fakticky může, ale muselo by dojít k výraznému zvýšení migrace. Dnes se v České republice pohybuje zhruba přes 400 tisíc cizinců. Pokud by to mělo mít skutečný dopad, tak by to muselo být troj- až čtyřnásobně více.

Poslechněte si celý rozhovor:

Projekt Alter Eko byl připraven ve spolupráci se Studiem Zet rádia BBC.