Samotné rozhodnutí ČNB o zahájení devizových intervencích bylo diskutováno velmi široce a osobně jsem se k němu vyjádřil krátce po jeho oznámení. Převažující negativní hodnocení tohoto kroku (které mne svou intenzitou překvapilo, protože diskuse uvnitř ČNB probíhaly dlouho a byly obecně známé) však otevírá jeden aspekt, který v souvislosti s dopady tohoto kroku zůstává trochu stranou. Jde o skutečnost, že o takto zásadním kroku rozhoduje bankovní rada, tedy orgán jmenovaný prezidentem a postrádající mandát vzešlý z nějakého typu voleb.
To samozřejmě vůbec neznamená, že by rozhodnutí nebylo legitimní, nebo že by snad členové bankovní rady nejednali dle svého nejlepšího vědomí a svědomí v rámci zákonného mandátu – to nesporně udělali. Nezávislost centrálních bank je navíc koncept, který je v teoretické ekonomii široce akceptován a v naprosté většině zemí se také prosadil do praxe.
Jenomže - podle vlastní interpretace ČNB - díky devizové intervenci je zajištěn benefit pro českou ekonomiku ve výši 65 mld. během příštích dvou let. To by jinak bylo možné z pozice státu dosáhnout zvýšením státních výdajů, změnou daňových sazeb nebo obdobnými kroky. Každé takové rozhodnutí by ale bylo výsostné politikum a byla by okolo něj zásadní (a nejen politická) diskuse. Rozhodnutí o oslabení měny bylo naproti tomu přijato jedním sedmičlenným výborem během jediného dne.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.