Srovnáme-li výsledky voleb v oblastech před druhou světovou válkou osídlených Němci se zbytkem Čech, jsou v tzv. Sudetech silnější protestní strany. Pokud by volili pouze obyvatelé Sudet, lidovci by se do sněmovny nedostali. Pokud naopak výsledky ze Sudet vynecháme, je zřejmé, že bez těchto příhraničních regionů by v Česku měli nižší podporu komunisté. Tyto rozdíly však nemusejí nutně souviset s odsunem, ale také s řadou dalších historických a geografických faktorů, které rozebíráme níže.

 

 

Z dat také plyne, že v oblastech, které před válkou obývalo převážně německy mluvící obyvatelstvo, je o politiku menší zájem. Volební účast v těchto regionech se pohybovala okolo 54 procent, zatímco ve zbytku Česka to bylo zhruba 61 procent (například na severozápadě Čech je to okolo 50 procent, zatímco v krajích s historickou kontinuitou jako Vysočina je to 65 procent). Stále také platí, že v Sudetech je o něco málo vyšší nezaměstnanost než ve zbytku Česka, byť je tento závěr hodně ovlivněn údaji z prosperující Prahy.

 

 

Oproti minulým volbám v Sudetech výrazně zesílila podpora komunistů, to ovšem platí i pro další regiony. Na úspěšný výsledek komunistů v příhraničí může mít velký vliv ekonomická krize, která dopadla zejména na oblasti mimo velká města. Nelze říci, že by v Sudetech postupně přibývalo protestních hlasů, protože podobně silný výsledek měli komunisté v příhraničních regionech také v roce 2002, po období opoziční smlouvy. Na druhé straně ani z dalších dat, včetně ekonomických trendů, nelze říci, že by se situace v pohraničí a zbytku Česka vyrovnávala.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se