Velká říjnová populistická revoluce? Zatím ne

Do Poslanecké sněmovny zasedne třetina poslanců nových populistických politických stran. Už nyní se otevírají stavidla komentářů, které se pozastavují nad tím, jak je možné, že se původně konsolidovaný – ustálený – systém politických stran, který utrpěl první šrámy již v minulých volbách v roce 2010, nyní téměř rozložil. Poslanecká sněmovna je tak ve výsledku stranicky roztříštěná a ideologicky heterogenní. Sestavení čitelné vládní koalice bude velmi obtížné.

Namísto dlouho očekávané soutěže pravice s levicí se do hry vložil segment podnikatelských populistů v čele s „hnutím“ ANO 2011. O překvapení se však nejedná, údajně ustálená politická soutěž v podobě dvou velkých stran, jedné na pravici a jedné na levici, komunistů a několika málo malých subjektů byla jen velmi povrchní. České politické strany sice navenek fungují jako etablovaní hráči, chybí jim ale základna ve společnosti a schopnost mobilizovat voliče. Straničtí vůdci jsou mnohem schopnější v komunikaci a výměně služeb v rámci své vlastní politické třídy než v komunikaci s voliči.