Nakupování, které spasí svět

Etické spotřebitelství – tedy myšlenka, že dělat dobro a neutralizovat některé z nejhorších výstřelků globalizace lze jednoduše tím, že budeme nakupovat trochu jinak – je po značnou část své nedlouhé historie předmětem rozporů. Některé hlasy tvrdí, že tato iniciativa nijak neadresuje strukturální problémy globální ekonomiky a nemění globální koloběh zboží. Jiné namítají, že etické spotřebitelství může u některých občanů vést k tomu, že si v jiných oblastech nebudou počínat tak ctnostně: koneckonců mají pocit, že svůj díl dobra již odvedli. Další se obávají, že přídatný zisk, který etické spotřebitelství přináší, nepoputuje na adresu těch, jimž má pomoci, nýbrž skončí v rozpočtech kampaní na podporu etického spotřebitelství jako takového.

Tato debata zuří již více než deset let a žádná strana v ní nedokáže přesvědčivě zvítězit. Avšak i když uznáme některé z výše uvedených výtek za oprávněné, nijak bezprostředně z nich nevyplývá, proč bychom měli politické a etické hledisko ze svých spotřebitelských rozhodnutí zcela vyloučit. Jestliže lze spotřebitele přimět, aby si počínali jako občané, není něco takového lepším výsledkem, než jsou spotřebitelé jednající pouze jako, jak to kulantně říci, spotřebitelé?