Internet je v demokracii bez cenzury, ale chceme ho mít i bez policie? Co by to znamenalo? Nikoho by například nezajímaly vaše e-maily lidem z Al-Káidy v Jemenu nebo nakupování koktejlu chemikálií na internetu. Právě o možnostech tajných služeb sledovat takovéto indicie je stále probíhající debata okolo Edwarda Snowdena, systému PRISM a nedávného rozhodnutí amerického soudu, který tajným službám posvětil procházení telefonních účtů Američanů.

Nevinnost?

S odhalením projektu PRISM nedošlo ke ztrátě nevinnosti informačního věku. Opak sice na iHNED napsal profesor informatiky Jiří Zlatuška, ale vždyť o schopnostech tajné služby NSA špiclovat se roky debatuje. NSA v roce 2008 tuto pravomoc získala díky zákonu FISA, o kterém dvakrát proběhla v USA ostrá debata. Podruhé to bylo v roce 2012, kdy se účinnost zákona prodlužovala a kdy se špiclování NSA dostalo i před Nejvyšší soud. Na webu ostatně už rok a půl visí fotky obřího komplexu NSA v Utahu, kde to všechno probíhá.

Zbývá vám ještě 70 % článku
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Vyzkoušet za 45 Kč
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit za 90 Kč
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit na rok
Máte již předplatné? Přihlaste se