Neobjevujme znovu kolo, jen ho zdokonalme

Na potřebě vize a strategického směřování každé země se nejspíše shodne nejen většina ekonomů, ale i většina občanů. Jak by takový plán měl vypadat?

„Určitě by měl vycházet z analýzy regionálních rozdílů v rozvoji, jakož i slabých stránek a potenciálu rozvoje regionů i celé země, s přihlédnutím ke směrům vývoje evropského a světového hospodářství.

Na základech této analýzy by měla vyrůst vlastní strategie, včetně tematických a územních priorit. Strategické cíle by měly být prováděny prostřednictvím jednotlivých (operačních) programů. Důvěryhodnosti strategii by dodal popis toho, jak intervence definované strategií přispějí k prioritám (nejen Evropské unie) spočívajícím v podpoře konkurenceschopnosti a vytváření pracovních míst.

Proveditelnost strategie usnadní, když v ní bude popsán postup koordinace mezi politikou soudržnosti Společenství a příslušnými celostátními, odvětvovými a regionálními politikami dotyčného státu.“ Konec upravené citace.

Fanoušci kohezní politiky pravděpodobně odhalili, že jsem citoval z „Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999“ a popisoval náležitosti tzv. Národního strategického referenčního rámce. A ještě dodám, že rozpočet této „strategie“ se na roky 2007-2013 pyšní částkou 26,3 miliard eur z fondů EU, která je navíc přifouknuta spolufinancováním z národních veřejných zdrojů i zdrojů privátních subjektů.

Nápad: nevytvářejme dodatečné a paralelní strategie! Upravme strategické plány, které  z povinnosti zasíláme do Bruselu, v opravdové rozvojové a investiční strategie naší země! Napasujme na ně strukturu operačních programů a zajistěme tak, že na strategické priority budou prostředky a neskončí to zase jen náročným slohovým cvičením.