Kde hledat naději v Sýrii?

Níže se například dozvíte, zda opozici tvoří jen extremisté, s jakou pravděpodobností vláda prezidenta Asada skutečně použila chemické zbraně, jak tvrdí západní politici nebo zda hrozí, že se konflikt přežije do dalších blízkovýchodních zemí.

Na otázky odpovídají Jan Kužvart a Zora Hesová z Asociace pro mezinárodní otázky, politoložka Sylvia Tiryaki z istanbulské Kültür University, Marek Čejka z Ústavu mezinárodních vztahů, Ondřej Šlechta z thinktanku Evropské hodnoty a Šádí Shanaáh z thinktanku Glopolis. Odpovědi zveřejňujeme v plném znění, bez redakčního krácení.

Do jaké míry je podle Vás pravděpodobné, že vláda prezidenta Asada skutečně použila chemické zbraně? Má pro to Západ důkazy?

Jan Kužvart: Ve chvíli, kdy píši svoji odpověď (čtvrtek ráno), nejsou k dispozici dostatečné veřejné, přímé a jasné důkazy o tom, že syrský režim stál za posledním použitím chemických zbraní v Sýrii. Použití chemických zbraní ze strany režimu se mi v tuto chvíli jeví pouze pravděpodobné, nikoliv jisté, a na základě dosavadních důkazů, které jsou nám k dispozici, je podle mne možné s určitostí tvrdit jen to, že v Sýrii došlo k útoku chemickými zbraněmi, při kterém umírali civilisté. Cokoliv dalšího patří v daný moment do sféry spekulací, čímž však nijak neomlouvám ani nepopírám brutalitu syrského režimu, kterou již dříve opakovaně ukázal. Otázka, zda pro vinu režimu v tomto konkrétním případě má Západ důkazy, je každopádně dotazem, který by měl být primárně směřován k západním politikům, kteří o případné silové reakci v těchto dnech rozhodují.

Marek Čejka: Zatím jsem neslyšel o zcela přesvědčivém důkazu, že by chemické zbraně použil Asad. Například některé izraelské zdroje tvrdily, že ano, Carla del Ponteové mluví o opaku. Tak si vyberte. Ale ani druhý názor by nebyl pro brutalitu Asadova režimu omluvenka. Další věc je, že si nemyslím, že by pro dobrou zpravodajskou službu měl být problém skutečného pachatele ověřit. Domnívám se ale, že americké, izraelské a jiné západní rozvědky na Blízkém východě už nepracují tak dobře, jako je známe z některých jejich operací v minulosti, a tak je pro ně za současných podmínek daleko obtížnější oddělit rychle a efektivně pravdivé informace od balastu a dezinformací. V každém případě si ale myslím, že jisté důraznější harašení zbraněmi, třeba i americkými, může být pro vývoj v Sýrii prospěšné. Ono je přece jen trochu něco jiného mít americkou flotilu doslova za humny, než jen sledovat přes satelit rozhořčeného amerického prezidenta. Pokud ale dojde i k reálnému americkému útoku, může se (ale nutně nemusí) situace stát ještě méně přehlednou a nebezpečnější pro celý region. To je ale prakticky nemožné teď přesně odhadnout.

Komentář

Ondřej Ditrych, Ústav mezinárodních vztahů

S velkou pravděpodobností, přestože i zde jednoznačné důkazy chybějí, nebyly minulý týden chemické zbraně použity v syrském konfliktu poprvé (a k jejich užití se přitom mohla velmi snadno uchýlit i opozice). V té souvislosti se nabízí otázka: Proč právě teď?

Celý komentář ZDE

Sylvia Tiryaki: Všechny důkazy poskytnuté mezinárodním společenstvím a Medical Sans Frontiers nasvědčují tomu, že chemické zbraně v Sýrii na civilisty použity byly. Otázkou zůstává kým. Avšak indikátory, jako např. v čím vlastnictví chemické zbraně jsou a kdo je má možnost použít, poukazují na režim Bašára Asada. Byť USA stanovily jako red line pro intervenci použití chemických zbraní, faktem zůstává, že konflikt v Sýrii si už vyžádal minimálně 100 tisíc lidských životů.

Šádí Shanaáh: Srpnový útok nebyl prvním útokem chemickými zbraněmi v Sýrii. V zemi se nyní pohybují skupiny nepřátelské režimu, které jsou natolik fanatické, že by byly schopny obětovat civilisty a použít chemické zbraně, aby vyprovokovaly intervenci. Připomínám, že v květnu Turci pozatýkali syrské radikály a našli u nich sarin. Na druhé straně Američané údajně disponují nahrávkami telefonních rozhovorů, které usvědčují syrskou armádu. Pravda je, že nevíme a musíme čekat, jaké důkazy budou předloženy. I pak je ale téměř jisté, že tyto důkazy budou zpochybňovány.

Zora Hesová: Asadův režim používá podle řady reportáží z terénu chemické zbraně nejpozději od března 2013 opakovaně, cíleně a v malých množstvích v bojištích, nejčastěji zřejmě právě kolem Damašku a Homsu. Velký útok v Ghoutě je zřejmě první takového rozsahu, zdá se být nelogický, ale je třeba si uvědomit, že Asad evidentně testuje použití ZHN už delší dobu a zatím mu to procházelo.