Jak dál s českou demokracií? Všechna politika je místní...

„All politics is local“, říkali Američané, když jsem tam ještě v 60. letech doplul. Toto historické přesvědčení pomalu ochabovalo, až tomu dal korunu Obama, který se rozhodl, po evropském vzoru, strkat státní nos do všeho, obzvláště do místních, oblastních a regionálních společenství a komunit. Všude, kam svými „podporami“ šlápl, tráva neroste: zůstaly jen bankroty, zadlužení a exodus schopných lidí. Nešťastně se tím postavil do opozice proti spontánně probíhající obnově regionálních ekonomik a relokalizaci globálních řetězců v zemědělství, výrobě i službách. „Mysli globálně, jeden lokálně“ a „Uděláme si to sami!“ jsou jednoduchá hesla, shrnující a kódující nový svět autonomie, soběstačnosti a sebevědomí místních komunit a regionů.

Přímý útok na autentickou demokracii představuje v ČR pronikání stranického myšlení a ideologií z centra až dolů do místní, oblastní a regionální samosprávy. Následná ztráta autonomie a nezávislosti staví jednotlivé samosprávy do role přívěsků stranických ideologií, otevírá je přímé korupci, rozkrádání a politického přerozdělování, které likvidují jakoukoliv slibnou iniciativu a inovaci. Demokracii přece nelze kupovat za peníze a demokracie není předmětem podnikání; demokracie je přímou seberealizací jedinců v místní pospolitosti.