Druhé desetiletí dvacátého prvního století bude v arabské politice, a co je důležitější, v arabských společnostech, obdobím velkých změn. Mladí Arabové budou ve víru postupného úpadku starého uspořádání a velmi pravděpodobného neúspěchu islamizace hledat svůj vlastní pohled na věc. V některých arabských zemích půjde vše hladce, v jiných se to neobejde bez krveprolití a ve většině z nich bude celý proces prodloužen občasným napětím.
Bez ohledu na vzbouření egyptské veřejnosti a armády proti islamizaci politiky v minulých měsících byla pravděpodobnost vzniku islámského státu v arabském světě vždy mizivá.
Za posledních 1352 let, od smrti Imáma Aliho (bratrance proroka Mohameda a čtvrtého "Pravého Chalífy") v arabském světě nevznikl ani jeden islamistický stát. Žádný neměl legislativu založenou pouze na islámském právu, ani nikde nepanoval vládce zvolený na teologickém základě. Všechny státy byly jednoznančně založeny na národnostních, kmenových nebo rodinných základech a islám hrál jen roli zastřešujícího rámce.
Zbývá vám ještě 95 % článku
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený.
Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte
předplatné.
Vyberte způsob sdílení