Deset poučení z hlasování o Zemanově vládě

To, že Rusnok důvěru nezískal, není Zemanova porážka. Prezident dal najevo, že moc ve státě nepustí. V projevu ve sněmovně jasně řekl, že „ústava neurčuje termín, jak dlouho může vláda vládnout v demisi“.

Řekl nám též, co bude metodou udržení moci, tedy Rusnoka u vlády: Čekání na výsledek vyšetřování aféry, která smetla premiéra Nečase. Je to historicky poprvé, co někdo z demokratických politiků použil represivní státní aparát (Vrchní státní zastupitelství v Olomouci vedené Ivo Ištvanem) jako prostředek opravňující ohýbání ústavních procedur.

Zemanovo otálení se jmenováním nového předsedy vlády může trvat dlouhé týdny. Do té doby bude vládnout Rusnok v demisi, Fischer bude vyměňovat dozorčí rady státních firem, proběhne tichý finančně mocenský převrat.

Není jisté, že Zeman bude respektovat v druhém pokusu o sestavení vlády pravicovou koalici. V projevu to pouze „nevyloučil“. Mirku Němcovou respektovat spíše nebude a dost pravděpodobně udělá vše, aby, až to bude aktuální, už žádná stojednička neexistovala. Nakonec trojice Úlehla – Florián z ODS a Karolina Peake z LIDEM už ve středu ukázala, že vlastně neexistuje ani teď.

Druhý pokus může dostat znovu Rusnok nebo někdo jemu blízký. Zeman si pro to v projevu připravil prostor. Ocenil že „Rusnokova vláda je nekonečně lepší než Nečasova“. Sociální demokracie prozatím skončila jako autonomní strana.

Bylo to zřejmé již v úterý, kdy Bohuslav Sobotka uhnul Zemanovu křídlu reprezentovanému Michalem Haškem a ČSSD se přiklonila k Rusnokovi. Důležitější ale je, že Zeman v projevu řekl, že premiérem jmenuje po volbách „představitele“, nikoli nutně předsedu vítězné strany. Michal Hašek už ve sněmovně mluvil jako faktický vůdce ČSSD.

Tím je také ohlášen prozatimní konec parlamentní demokracie v Česku. Ústava sice říká, že základem politického systému je soutěž politických stran, ale Miloš Zeman dal najevo, že tuto pasáž lze při čtení přeskočit. Aby to bylo jasné. Demokracie ohrožena není. Jen bude jiná. Moc bude odvozena od výsledků nikoli parlamentních, ale prezidentských voleb. Na prezidentské demokracii není v principu nic špatného. Jde jen o to, jestli to bude prezidentská demokracie francouzského, polského nebo ruského typu.

Předčasné volby? Těžko říci, ale spíše nebudou. Miloš Zeman je v projevu neoznačil za nejlepší variantu, takže je jasné, že je nechce. Nebudou se líbit ani ČSSD, kterou prezident prakticky ovládá. Skutečný zájem na volbách nemůže mít ani pravice, pro kterou je výhodné organizovat „hnutí odporu“ proti Zemanovi a mobilizovat tak své voliče a pokoušet se přetahovat levicové liberály, kteří by za normálních okolností v řádných volbách volili ČSSD. Momentální příklon ODS k novým volbám není nic, na co by se dalo ještě zítra přísahat.

Zeman ve sněmovním projevu jako svého skutečného soupeře identifikoval Miroslava Kalouska. Naprosto přesně. Kalousek je vedle něj druhý – a poslední - skutečně velký politik v Česku.

Předcházející bod je ovšem bohužel důvodem, proč na tom jsou česká politika a společnost tak bídně.