Aura mučedníka

Od okamžiku, kdy soudce Sergej Blinov při čtení rozsudku došel k pasáži „a proto se Alexej Navalnyj odsuzuje k odnětí svobody v délce pěti let nepodmíněně“, se na sociálních sítích začaly objevovat emotivní komentáře. Většina z nich se nesla v duchu „oni se definitivně zbláznili“ a výraz „zkorumpovaní mizerové“ je asi jediným publikovatelným. (Hezký přehled tweetů a facebookových statusů publikoval známý blogger Ilja Varlamov.) Jakkoli je po bitvě každý generálem, tak je stejně překvapivé, kolik lidí věřilo, že soud populárního bloggera a začínajícího politika osvobodí nebo alespoň vynese podmínečný trest.

Tedy ne že by pro to nebyly důvody. Stíhání Alexeje Navalného kvůli údajnému zneužití pravomocí a rozkrádání bylo od počátku pochybné. Obžaloba tvrdila, že v době, kdy Navalnyj pracoval jako poradce gubernátora Nikity Bělych, donutil ředitele místního lesnictví, aby prodal dřevo firmě jeho známého Petra Oficerova, čímž státní firmě vznikla škoda ve výši 16 milionů rublů. Cudně ale opomíjí fakt, že Oficerov za dřevo zaplatil 15,5 milionu rublů a následně prodal za 17 milionů. Marže půldruhého milionu je na ruské poměry spíše zanedbatelná. Navalnyj si je svou pravdou natolik jist, že na svých stránkách publikoval kompletní účetnictví firmy i znění obžaloby, takže si každý může udělat obrázek sám.